I když letošní CES nepředstavil žádné zásadní překvapení, a vývoj elektroniky se tak bude ubírat patrně stejným směrem jako doposud, některé zajímavé trendy rozhodně stojí za zmínku.
Ještě větší
Výrobci zobrazovací techniky mezi sebou zcela otevřeně závodili, kdo dokáže vyrobit co největší displej. Pro tento rok si vavříny odnáší Panasonic se svou sto padesát palců velkou plazmovou obrazovkou. Jen pro představu: běžné monitory mají úhlopříčku mezi 15 a 21 palci. Novinka tedy dokáže zobrazit dvě dospělé osoby v životní velikosti.
Nejzajímavější však je, že Panasonic se tuto obrazovku skutečně chystá komerčně vyrábět. To si však vyžádá zbrusu novou továrnu, která bude dokončena až příští rok. Daleko komplikovanější však bude nejspíše její doprava, zvláště pak její poslední fáze – stěhování do bytu. Firmy specializované na stěhování klavírů se tak o práci rozhodně bát nemusejí.
Ještě tenčí
Ani druhý trend, který prostupuje všemi oblastmi spotřební elektroniky, nezůstal na letošním veletrhu opomenut. Ať už se jedná o displeje, mobilní telefony nebo cokoli jiného, snahou konstruktérů je všechno mít tlusté jako list papíru a prakticky dvourozměrné. Ruku v ruce s tím jde i zvláštní péče o design – jak patrno, dnes už k úspěchu nestačí pouze technologicky dokonalá šedá krabice, zákazníci chtějí více.
V dalším ztenčování dopomůže výrobcům nová technologie – OLED. S obrazem vytvářeným pomocí diod se dnes můžeme setkat u některých mobilních telefonů nebo hudebních přehrávačů, jejich masovému nasazení do větších zobrazovačů prozatím brání vysoká cena. Odměnou však má být ještě kvalitnější obraz a nižší energetická náročnost.
Ostatně celým veletrhem se jako tenká červená nit táhl zájem o ekologii a přírodní zdroje. I když se používal recyklovatelný materiál, kde to jen bylo možné, nelze se ubránit dojmu, že oproti filozofii „ještě větší, rychlejší a výkonnější“ se jedná o jistou formu pokrytectví.
Mobily – nové způsoby ovládání
Jistá bezradnost byla cítit z nově představených exponátů výrobců telekomunikační techniky. Neobjevila se zde žádná zásadní nová technologie a zdá se, že bouřlivý rozvoj mobilní techniky z počátku desetiletí je už dávno minulostí.
Výrobci spíše jen kosmeticky vylepšují stávající a hledají způsoby, jak uživatelům zpříjemnit používání telefonu.
Před rokem představený iPhone dobře ukázal, kudy by se mohla cesta ubírat. Klasické klávesnice s tlačítky jsou už „out“, v módě jsou velké dotykové displeje, které se vám inteligentně přizpůsobí podle toho, co děláte. Když bude chtít vytočit číslo, ukáže se mumerická klávesnice, pro psaní zpráv a e-mailu zase textová. Jako nápad to nezní špatně, ale praktická použitelnost takovýchto experimentů bývá často diskutabilní. 
Ještě dále jdou telefony, které pro své ovládání využívají různých čidel – zejména pak dotyku a pohybu. Pár příkladů z praxe: zvonící telefon lze utišit prudším pohybem anebo poklepáním na kteroukoli jeho část. K dokonalosti to dovedl Sony Ericsson ve svém posledním walkmanu W760i. Při přehrávání hudebních skladeb lze mezi nimi přecházet prudkým trháním do stran, podobný pohyb nahoru a dolů zase ovlivní hlasitost.
