| Zákaz freonů přišel rychle |
|
Ve světle dlouhých a neproduktivních tahanic kolem snižování emisí skleníkových plynů se může zdát reakce na mizení ozonové vrstvy jako ukázková. |
Nové údaje přinesla měření provedená nízko letícími letadly. Vědci se zaměřili na území Spojených států a Kanady. Výsledky znamenají jediné - zásoby freonů ve starých přístrojích jsou větší, než se odhadovalo. A to i v rozvinutých zemích. Freony se používaly od 30. letminulého století jako chladicí médium v ledničkách a hnací plyn ve sprejích a hasicích přístrojích.
Ozonová vrstva, která chrání pozemský život před zhoubnými účinky ultrafialového záření, je velmi slabá i za normálních okolností. Za teploty a tlaku, které panují u zemského povrchu, by molekuly ozonu vytvořily vrstvičku silnou dva až pět milimetrů. Pokud se tato vrstva oslabí o víc než 60 procent, mluvíme o ozonové díře. Lidé vystavení účinku nedostatečně odfiltrovaného UV záření často trpí očními zákaly, zvyšuje se i riziko kožních nádorů a poškození DNA.
Problém bez řešení
Vědci nyní musí korigovat své předchozí optimistické odhady. Soudilo se, že na regeneraci ozonové vrstvy bude potřeba zhruba padesát let. Nejnovější špatná zpráva znamená, že koncentrace ozonu nad Antarktidou dosáhne hodnot ze začátku osmdesátých let dvacátého století až v období kolem roku 2065.
K tomuto závěru dospěl John Austin z Laboratoře geofyzikální dynamiky v Princetonu. Spolu s kolegy ze sedmi dalších výzkumných týmů o měřeních a z nich vyplývajících odhadech referoval na zasedání Americké geofyzikální unie. Ozonová vrstva nad Arktidou, která je méně poškozená než antarktická, by se měla zcela zotavit dřív, pravděpodobně na konci třetího desetiletí tohoto století.
Vědci si myslí, že tlak na další zpřísnění mezinárodního dohledu nad ozonu nebezpečnými plyny nemá smysl. „Nejsem si jist, že s tím můžeme něco dělat,“ řekl Paul Newman z NASA. Musíme se spolehnout na regenerační schopnost přírody.
