Informoval o tom list The Wall Street Journal. Podle něj by nový poznatek mohl pomoci objasnit, jak první řeč vznikla, šířila se a přispěla k evolučnímu úspěchu lidského druhu.
Evoluční psycholog Atkinson zkoumal, jak se ve světě šířily fonémy, tedy nejmenší zvukové prvky řeči. Inspiroval se přitom myšlenkou takzvaného zakladatelského efektu, která se používá v populační genetice. Podle ní při odtržení malé skupinky jednotlivců od větší populace nastává v této skupině postupný pokles genetické různorodosti a složitosti.
Lidské chování prodělalo změnu
Novozélandského vědce napadlo, že pokud podobný zakladatelský efekt půjde vysledovat ve fonémech, mohlo by jít o důkaz, že řeč vznikla na jednom kontinentu. Z něho se pak šířila dále. Atkinson proto provedl analýzu 504 různých jazyků a zjistil, že dialekty s největším počtem fonémů se mluví v Africe, zatímco nejméně jich mají dialekty v Jižní Americe a tropických ostrovech v Tichém oceánu.
Jeho zjištění přitom podporují i teorii, podle níž zhruba před 50.000 lety vznikl složitý jazyk umožňující abstraktní myšlení. Lidské chování totiž tehdy podle archeologických poznatků prodělalo výraznou změnu. Začaly vznikat jeskynní malby a různé artefakty z kostí. Lidé také nově používali k lovu důmyslné nástroje.
Podle současné převládající teorie se moderní lidé objevili v Africe zhruba před 200.000 lety. Před 50.000 až 70.000 se od nich malá část odpojila a osídlila zbytek světa. Ohledně původu jazyků ale shoda mezi vědci není, Atkinsonův výzkum by to mohl změnit.
