Na pohled jsou rozdíly v rychlosti zvládání pohybových dovedností mezi jednotlivými savci ohromné. Ale dobu od početí k prvnímu kroku lze snadno určit ze tří tělesných parametrů, zjistili vědci z univerzity ve švédském Lundu.
Třemi klíči k dosažení samostatné lokomoce podle nich jsou: velikost mozku, hmotnost tohoto orgánu v době narození a délka březosti (čili těhotenství v případě lidském). Zdaleka největší roli ze všech hraje první faktor, tedy velikost mozku. Tento ukazatel vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými druhy z celých 94 procent.
Dohromady pak všechny tři veličiny s neobyčejnou přesností popsaly rozdíly mezi 23 druhy savců, na kterých vědci jejich důležitost ověřovali. Statistický model přesně předpověděl první krůčky krysího mláděte i lidského kojence.
Lidé tedy nepředstavují žádnou výjimku. Přitom jedním z vysvětlení naší evoluční výjimečnosti je kromobyčejná délka našeho dospívání (během kterého lidský mozek dozrává do své výjimečné výkonnosti). Řada odborníků se tak spíše domnívala, že se lidem adekvátně prodloužuje i doba jejich motorické dospělosti.
Ale model švédských vědců počítá čas k prvnímu kroku od doby početí, nikoliv od porodu, a díky tomu v něm specifika lidského vývoje zanikají. Druhy, jejichž mláďata po porodu začnou velmi rychle chodit po vlastních (jako na začátku zmíněné gazely), obvykle totiž tráví (vzhledem k velikosti těla i mozku) velmi dlouhou dobu v matčině těle.