Středa 4. srpna 2021, svátek má Dominik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Výjimečná výstava míří do Prahy. Ze strany egyptské vlády jde o projev uznání, říká egyptolog Bárta

Historie

  5:00
PRAHA - Opravená historická budova Národního muzea v Praze by měla během léta 2020 přivítat návštěvníky jedinečné výstavy Sluneční králové. Do Česka tak zamíří desítky artefaktů – včetně soch, kanop a papyrů –, které v Abúsíru objevili čeští egyptologové. „Za přípravou je opravdu hodně práce, úsilí spousty lidí a nespočet jednání doma i v zahraničí,“ řekl LN Miroslav Bárta, ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.

Socha hodnostáře Nefera v pozici písaře. foto: Český egyptologický ústav FF UK

LN Jak dlouho jste o něco takového usilovali?
O velkou výstavu věnovanou objevům našeho ústavu v Abúsíru jsme usilovali již od 90. let minulého století. Tehdy jsme byli velice blízko, ale vláda odmítla poskytnout na pojištění předmětů státní záruku. Na podobě stávající výstavy pracujeme, troufám si tvrdit, prakticky pět let. Je v tom opravdu hodně práce, úsilí spousty lidí a nespočet jednání doma i v zahraničí.

Egyptolog Miroslav Bárta.

Egyptolog Miroslav Bárta.

LN Proč se výstava nemohla v Česku konat dříve? Pomohl vám nyní stát v zárukách?

Ano, to byl rozhodující moment, který odstranil z cesty jednu z hlavních překážek. Předměty, které by totiž měly do Česka dorazit jsou tak cenné, že jen pojistná částka by dosahovala astronomické výše.

Egyptské poklady: z Abúsíru do Prahy (grafika LN).

LN Kolik artefaktů do Česka dovezete a které konkrétně?
Jedná se o soubor několika desítek artefaktů. Ty, které budou zapůjčeny egyptskou stranou představují většinu a obsahují předměty dokumentující naše největší objevy v posledních desetiletích z doby 3. až 1. tisíciletí před Kristem. Chtěl bych podotknout, že se ze strany egyptské vlády jedná o výjimečné gesto a projev uznání naší desítky let trvající spolupráce. Další skupina artefaktů by měla pocházet z muzeí v Berlíně, Frankfurtu nebo Lipsku, kde se nacházejí další významné soubory z doby počátku 20. století, kdy v Abúsíru pracovala německá expedice pod vedením Ludwiga Borchardta.

LN A nač se těšíte nejvíce vy osobně? Nač návštěvníky upozorníte?
Věřím, že výstava má obrovský smysl jako celek, protože výběr exponátů je takový, aby poskytl návštěvníkovi maximálně celistvý obraz o hlavních aspektech staroegyptské civilizace, na které se výstava zaměřuje: myšlenkový svět, umění, náboženství, ideologie i jednotlivé lidské osudy. Nejvíc se těším na okamžik otevření, kdy začnou chodit první návštěvníci.

LN Kolik je za nálezy a také za přípravou výstavy práce, jednání apod.?
Na přípravě výstavy se pracovalo léta. Jednání probíhala a probíhají u nás doma, v Egyptě i v Německu. Za českou stranu se jich účastní zástupci naší univerzity a fakulty počínaje rektorem a děkanem, vlády, Ministerstva kultury, financí a zahraničí i naší ambasády v Káhiře a mnohé další. Je třeba zmínit i velkou podporu pana premiéra (Andreje Babiše), který téma výstavy projednával i na nedávném setkání s egyptským prezidentem (Abdalem Fattáhem Sísím), stejně jako našeho pana velvyslance.

LN Budou to takové dodatečné oslavy šedesátého jubilea vašeho ústavu?
Rozhodně ano. My všichni na ústavu usilujeme o to, abychom české i zahraniční veřejnosti nabídli určitý přehled našich hlavních úspěchů i naší vizi rozvoje oboru do budoucna. Egyptologie již dávno není zaměřena jen na objevování unikátních památek v písku. Jedná se o mnohooborové a multidisciplinární srovnávací studium civilizací v rámci dlouhých časových řad.

V nedávné době vyšla publikace našich největších objevů s názvem Stvořené pro věčnost, v rámci Akademického filmu Olomouc konaného poslední týden v dubnu proběhne řada akcí pod hlavičkou našeho ústavu a s přednáškami vystoupí Zahi Hawas, Miroslav Verner nebo Mustafa Waziri a Carlo Bergmann, chystá se výstava unikátních fotografií Sandra Vanniniho. A v srpnu, v Národním muzeu, bude otevřena multimediální show mapující cestu panovníka Tutanchamona na onen svět. Ve stejném měsíci pak bude přímo v Karolinu otevřena výstava věnovaná historii našeho ústavu a objevování Egypta.

Král Raneferef, který se objeví v Praze.
Čtyři kanopy, do nichž se ukládalo srdce a vnitřnosti mumifikovaných (Iufaova...

LN Co se za šest dekád vašemu ústavu nejvíce povedlo?
Pokud máte na mysli tzv. objevy, je možné uvést pyramidový chrám panovníka Ranefera s unikátními sochami a papyry, šachtový hrob kněze Iufaa s pohřební výbavou a ojedinělými soubory náboženských textů, hrobku královny matky Chentkaus III., hrobku bájného mudrce Kairese, chrám Ramesse II. nebo hrobky vysokých hodnostářů Nefera, Kara, Neferínpua a mnoha dalších včetně princezny Šeretnebtej. Z těch obecnějších by to bylo například satelitní snímkování pyramidových polí, první na světě, a mnoho dalších mezioborových teoretických výzkumů včetně seminářů pro OECD a americkou nebo českou armádu, bádání týkající se dynamiky civilizací a resilience v závislosti na proměnách vnějšího prostředí nebo identifikace sedmi obecných zákonů, kterými se řídí vvývoj všech civilizací. Pro uvádění dalších zde není prostor. Naším mottem je trendy ve výzkumu významně spoluutvářet.

LN V jakých podmínkách dnes excelentní vědu děláte? Co by vám pomohlo?
Přes veškeré světové úspěchy naše problémy spíše narůstají, počínaje velkými komplikacemi se zajišťováním rozpočtu z roku na rok, kdy každý leden nemám tušení, jestli vše nezavřeme a nerozpustíme, přes akutní nedostatek prostor až po nezměrné papírování, kdy pokud chcete vydat odbornou knihu na mezinárodní úrovni, její napsání si nezadá s právními předpisy pro její výrobu. Zásadně by nám pomohl projekt umožňující plánovat naši činnost alespoň na pět let a větší prostory pro naši práci. Je to dost a často schizofrenní.

LN A kdy přijdete s nějakým dalším nálezem? Jeví se něco v Abúsíru zvláště nadějně?
Jeví, počkejme si na výsledky této sezóny. Myslím, že bude opět o čem mluvit, a to ve světovém měřítku.

Mohlo by vás zajímat