Čtvrtek 6. května 2021svátek má Radoslav 2 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Orientace > Věda

X-15 létal i do vesmíru. Experimentální letadlo třináctkrát splnilo kritéria pro kosmický let

North American X-15 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy North American X-15 | foto: Lidové noviny

Americký raketový letoun dodnes drží rychlostní rekord pro pilotovaný let. Podnikal však i výpravy na samou hranici atmosféry. Jestli ji překročil, je věc definice.

Kde končí plynný obal Země a začíná vesmír? Všeobecně nejpřijímanější odpověď na tuto otázku navrhl maďarsko-americký fyzik Theodore von Kármán. Atmosféra s výškou řídne. Když chce letadlo vytvořit dostatečný vztlak, aby se udrželo ve vzduchu, potřebuje ve větší výšce buď větší plochu křídel, nebo se musí pohybovat rychleji. V určité výšce už musí letět tak rychle, že začne obíhat okolo Země jako družice. Používání křídel ztratí smysl. Letadlo se stane kosmickou lodí. Kármán v roce 1956 spočítal, že k popsanému efektu dojde 83,8 kilometru nad zemským povrchem.

Mezi vesmíru se po něm říká Kármánova hranice. Podmínky v horních vrstvách atmosféry se ale neustále mění. Atmosféra je na rovníku silnější než na pólech. Stanovit výšku, ve které začíná vesmír, použitelnou pro účely mezinárodního práva, je obtížné.

Mezinárodní letecká federace (Fédération Aéronautique Internationale, FAI) uznává jako hranici kosmického prostoru výšku 100 kilometrů. Americké letectvo, námořnictvo a NASA se ovšem drží spíše původního odhadu. Stačí jim 50 mil (asi 80 km).

Kdo v Americe tuto výšku překročí, získá status astronauta. Dostane speciální odznak ve tvaru křídel. Až do počátečních let jednadvacátého století ho však mohli obdržet jen příslušníci ozbrojených sil. Toto omezení se týkalo i pilotů experimentálního raketového letounu X-15.

Pokusné letadlo

Přibližně v době, kdy se konstruktéři na obou stranách železné opony chystali vypustit do kosmu prvního člověka, odstartoval ve Spojených státech i program X-15. Formálně šlo o kosmický raketoplán, tedy stroj, který v atmosféře funguje jako letadlo, ale je schopný manévrovat i mimo ni. Prototyp X-15 poprvé vzlétl 8. června 1959, dva roky před letem Jurije Gagarina.

Vypadal jako opravdu hodně přerostlá házecí šipka. Na délku měl patnáct a půl metru. Startoval zpod křídla upraveného bombardéru B-52.

Během devíti let trvání programu podnikla trojice strojů X-15 celkem 199 letů. Třináct z nich splňovalo kritérium NASA pro vstup do kosmického prostoru. V kokpitu se při nich vystřídalo osm zkušebních pilotů.

První, kdo vzal X-15 do vesmíru, alespoň podle americké definice, byl zkušební pilot Bob White. Sedmnáctého července 1962 dosáhl výšky 95,9 kilometru. Bylo to 461 dní po letu Jurije Gagarina a 438 dní po letu prvního amerického astronauta Alana Sheparda. Dva lety X-15 vyhovovaly i definici FAI.

Civilisté měli smůlu

Během obou seděl v kokpitu raketového letounu pilot Joe Walker. Devatenáctého července 1963 vzal X-15 do výšky 105,9 kilometru. Dvaadvacátého srpna stejného roku pak dosáhl výšky 107,8 kilometru. Jako úplně první člověk v historii se tak podíval nad hranici atmosféry dvakrát. Po přistání se však oficiálně astronautem nestal.

Ačkoliv byl bývalým příslušníkem amerického letectva, v programu X-15 létal jako civilní zaměstnanec NASA. Měl smůlu. Podobně jako on na tom byli i jeho kolegové Bill Dana a John B. McKay.

Bill Dana byl rovněž bývalý pilot USAF, John B. McKay zase veterán amerického námořnictva. NASA ale nakonec nespravedlnost urovnala. V roce 2005 Walker, McKay a Dana svá astronautská křídla dostali.

Stalo se tak pod vlivem letů soukromého raketového letounu SpaceShipOne v roce 2004. Jeho pilotům Mikeu Melvillovi a Brianu Binniemu udělila status astronauta americká Federální letecká správa, která má pod palcem civilní letectví. NASA proto rozhodla, že dá svým civilním pilotům zpětně astronautská křídla.

Nebezpečný podnik

Walker a McKay se jich bohužel nedožili. Dostali je posmrtně. Walker zemřel v kokpitu stíhačky F-104 Starfighter v roce 1966 ve věku 45 let. Srazil se s jiným americkým experimentálním letadlem, XB-70 Valkyrie. McKay zahynul o devět let později coby dvaapadesátiletý. K jeho smrti přispěla vážná zranění, která utrpěl při nouzovém přistání X-15 s během letu pořadovým číslem 74 v roce 1962.

Lety X-15 se rozhodně nedaly označit za bezpečný podnik. Jeden z pilotů v kabině X-15 zemřel. Byl to Michael J. Adams z USAF. O život přišel jen několik okamžiků poté, co překročil hranici vesmíru (podle definice NASA).

Bylo to během jednoho z posledních letů, č. 191 v roce 1967. Adams vystoupal do výšky 81 kilometrů. Při návratu se jeho letadlo dostalo v pětinásobku rychlosti zvuku do vývrtky. Jeho trup obrovskou zátěž nevydržel. Ve výšce 20 kilometrů se rozpadlo na kusy. Pilot neměl šanci.

Rychlostní rekord

Letoun X-15 měl vystřelovací sedadlo. Fungovalo však jen do čtyřnásobku rychlosti zvuku (a ve výšce do 32 kilometrů). Během programu na jeho použití nedošlo. Ani obyčejné přistání v pekelném stroji X-15 rozhodně nebylo pro slabé povahy.

Letadlo mělo na přídi jednu tradiční podvozkovou nohu se dvěma koly. Na zádi však mělo místo podvozku jen dvě lyžiny. Pilot navíc musel před přistávacím manévrem odhodit břišní kýlovou plochu. Snesla se na zem na padáku, kde ji sebrali technici.

Jelikož byl X-15 experimentální stroj, jednotlivé prototypy se let od letu měnily. Raketový motor letadla vydržel v základní konfiguraci hořet jen 80 sekund. NASA používala při experimentech s X-15 dva základní letové profily.

Během výškového letu pilot od začátku stoupal. Při rychlostních pokusech se naopak snažil udržovat víceméně stejnou letovou hladinu. K rychlostním experimentům patřil i vůbec nejslavnější let X-15. Třetího října 1967 dosáhl zkušební pilot Pete Knight v X-15 rychlosti Mach 6,72. Odpovídalo to závratným 7274 kilometrům za hodinu.

Knight letěl dvakrát rychleji než vystřelená kulka. Jeho letadlo X-15 mělo pod křídly dvě přídavné palivové nádrže a bylo pokryté tepelnou izolací. Ta však částečně selhala. Stroj po úspěšném pokusu už znovu nevzlétl. Celý program X-15 skončil v roce 1968. Původně mělo být letů 200. Poslední test se však neuskutečnil.

Vypouštění družic

NASA program ukončila, poněvadž dosáhl většiny svých vědeckých cílů. Chtěla se také soustředit na své ostatní programy. Američané měli s X-15 dva další, velmi ambiciózní plány.

První z nich bylo vynést modifikovaný raketový letoun, označovaný jako X-15B, do vesmíru na zádech větší rakety. Napřed to měla být mezikontinentální střela SM-64 Navaho. Později padl i návrh na použití rakety Saturn I. Byl to předchůdce Saturnu V, který dopravoval k Měsíci kosmické lodě v programu Apollo. Zároveň šlo i o první americkou raketu navrženou speciálně k dopravě nákladu na oběžnou dráhu Země.

Druhý návrh byl použít X-15 k vypouštění družic. Experimentální letoun měl vynášet na hranici atmosféry raketu Scout. Ta by pak teprve nesla vlastní satelit. Podle výpočtů by se tímhle způsobem dalo dopravit na oběžnou dráhu až 68 kilogramů. Z obou plánů nakonec sešlo. Zbývající dva exempláře X-15 tak skončily v muzeích. Jsou v nich k vidění dodnes.

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Zdeněk Krpoun psycholog | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Vladimír Beneš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Přehled služeb televize přes internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...