130 let
Pískomil (ilustrační foto)

Pískomil (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Za šíření moru ve středověku prý nemohly krysy, ale pískomilové

Věda
  •   10:06
LONDÝN - Krysy domácí se možná po staletích, kdy byly považovány za původce moru, který v Evropě od středověku připravil o život desítky milionů lidí, dočkají rehabilitace. Podle nových vědeckých poznatků za šíření „černé smrti“ zřejmě mohli pískomilové.

„Pokud se ukáže, že máme pravdu, budeme muset přepsat část dějin,“ řekl britské BBC biolog Nils Christian Stenseth z univerzity v Oslu, autor studie zveřejněné v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Mor a počasí

Epidemie moru se do Evropy rozšířila z Asie v roce 1347. Doposud se předpokládalo, že za rozšíření moru mohly nakažené krysy, hostitelky blech, které později skočily na člověka. Vědci porovnávali letokruhy se záznamy o více než 7700 případech morové epidemie v Evropě, aby zjistili, jestli v inkriminované době panovaly dobré podmínky pro vypuknutí nákazy způsobené krysami. Aby se krysám dobře vedlo, potřebují léto s malým množstvím srážek. „Zkoumali jsme široké spektrum klimatických ukazatelů a nenašli jsme vztah mezi výskytem moru a počasím,“ říká Stenseth.

Za mrtvou krysu pět korun. Na Filipínách rozjeli akci proti epidemii

Stenseth a jeho kolegové dospěli k závěru, že „černá smrt“ v Evropě souvisela s počasím v Asii. Zjistili, že epidemie moru v Evropě přicházely poté, co ve střední Asii zažívali vlhké jaro a teplé léto. To jsou ideální podmínky pro rozmnožování pískomilů a s nimi se šířil i mor. Blechy nakažených zvířat pak přeskočily na domácí zvířata nebo na lidi a nákaza se zřejmě po hedvábné stezce dostala do Evropy, kde za oběť morovým epidemiím mezi polovinou 14. století a 18. století padlo 100 milionů lidí.

Krysa – ilustrační foto

Tato teorie podle portálu amerického deníku The Washington Post vysvětluje, proč nemoc nesužovala kontinent neustále, ale objevovala se ve vlnách, i když krysy nevymizely. 

Krysy z rýžových polí končí ve vietnamských restauracích

Stensethův tým nyní plánuje zkoumat DNA bakterií odebraných z kosterních pozůstatků z dob, kdy se mor v Evropě vyskytoval. Pokud vzorky budou mít velké množství genetických variací, může to naznačovat, že jednotlivé epidemie způsobovaly různé vlny nákazy a že nešlo o nemoc, která se na lidi přenášela od populace evropských krys.

BBC připomíná, že i v současnosti se mor v různých částech světa vyskytuje. V roce 2013 Světová zdravotnická organizace zaznamenala téměř 800 případů nákazy, z toho 126 smrtelných.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás