Škola rodičům tehdy navrhla poslat syna na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. „V poradně nám řekli, že je to velmi talentovaný kluk a u takových je běžné, že zároveň zlobí a mají občasné agresivní projevy. Je proto potřeba víc tolerance a méně represí,“ shrnuje závěr z poradny Iva.
Ve škole ale začali posudek zpochybňovat, byť Frantu do poradny sami poslali. Vše skončilo tím, že se Franta zhroutil a do školy odmítal chodit. V pololetí druhé třídy se proto jeho rodiče rozhodli najít svému synovi jinou vzdělávací instituci.
V Základní škole Na Smetance v Praze 2, kam začal Franta chodit, rodiče ředitelce Haně Vítové narovinu řekli, jaké potíže se synem v bývalé škole řešili – že byl agresivní a že se pral. Následovala opět návštěva pedagogicko-psychologické poradny, tentokrát v Praze 2. Tam zjistili, že se za Frantovou nepozorností a zlobením skrývá porucha pozornosti s hyperaktivitou (syndrom známý pod anglickou zkratkou ADHD). Zároveň přišli na to, že je na tom Franta velmi dobře s logickým myšlením a obrazovým vnímáním.
Není úplně neobvyklé, že nadání dítěte nebývá patrné na první pohled, někdy totiž bývá zastřeno handicapem (říká se tomu dvojí výjimečnost). „Handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné,“ můžeme se dočíst na webu nadanedeti.cz.
Ředitelce Základní školy Na Smetance tak ležela na stole zpráva z poradny o nadaném klukovi, který má navíc odmala rád počítače a už v osmi letech dokázal skládat elektronické stavebnice pro dvanácti a víceleté. Osvícená ředitelka proto navrhla, aby Franta, v té době čtvrťák, začal navštěvovat hodiny fyziky o dva ročníky výš a hodiny informatiky o ročník výš. Zároveň se měl účastnit matematických olympiád.
Jak mohou rodiče nadanému dítěti pomoci? Je možné poslat dítě do školy o rok dřív? Vyřeší problémy nadaného přestup na gymnázium?