Rozdíl je podle zoologů způsoben tím, že žáby nemají ve městech přirozené nepřátele, kteří výskyt své kořisti zjišťují právě podle charakteristického skřehotání. Žabí samci tak mohou v městském prostředí lákat samičky k páření delším a intenzivnější kvákáním, než je tomu ve volné přírodě.
Čeští vědci budou v Amazonii zkoumat halucinogenní nápoj |
Milostné zpěvy žab zaznívající ve městech jsou podle vědců nejen intenzivnější, ale dokonce líbeznější a rafinovanější. Šance na získání partnerky je v jejich důsledku třikrát větší než v přírodě, kde tito obojživelníci musejí své pudy krotit v obavě z vyzrazení. Útok dravců může být okamžitý.
Nové vědecké poznatky přinesl výzkum, při němž vědci nahráli skřehotání žabích samců ve městě a v lese. Na pořízený zvukový záznam pak lákali v laboratorních podmínkách žabí samice. Městské kvákání přilákalo 75 procent samic, přírodní jen 25 procent. Atraktivnější samce rozeznaly jak městské žáby, tak i samice žijící v přírodě.
Vědci zkoumají, jak lépe bránit masivním úhynům ryb v rybnících |
V přírodě podle vědců žabí skřehotání zaznamenávají nebezpeční nepřátelé, například netopýři nebo parazitičtí komáři. Zejména v deštných pralesích musejí žabí samci pečlivě vyvažovat mezi touhou přilákat družku a pudem sebezáchovy, ukázala studie. Ve městech se naopak mohou naplno projevit mimo jiné i proto, že poptávka po samicích je tu vzhledem k menšímu počtu žab daleko vyšší.
