Retinoblastom je nejčastějším očním zhoubným nádorem u dětí. Od osmdesátých let minulého století se jeho léčba výrazně změnila, kdy radioterapii nahradila chemoterapie. Dnes je nejčastěji používána systémová chemoterapie spolu s moderními lokálními oftalmologickými technikami včetně zmenšení nádoru pomocí termoterapie (zahřátí nádoru), cryoterapie (zmrazení nádoru) nebo laserové terapie. Protinádorová léčiva jsou zpravidla aplikována systémově, přičemž dochází k jejich distribuci do všech tkání pacienta.
Molekuly a materiály pro životMolekuly a materiály pro život Vědecký program staví na kombinaci přístupů jak medicinální chemie, tak makromolekulární, fyzikální a anorganické chemie, tradičně úspěšných oborů v Akademii věd. V rámci programu se vědci zaměřují na výzkum nových chemických technologií pro řešení současných výzev a potřeb společnosti s důrazem na ochranu životního prostředí a vývoj nových prostředků pro moderní medicínu jako cest k zajištění vyšší kvality života. |
„V případě nitroočních nádorů může být systémové podání cytostatik spojeno s poměrně malou efektivitou, protože se do nádoru dostane pouze velmi málo léčiva. Převážná část léčiva je naopak distribuována do zbytku organismu, kde se plně projeví jeho negativní vedlejší účinky,“ vysvětluje omezení aktuálních metod léčby očních nádorů Jakub Širc z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a vědeckého centra BIOCEV, jehož tým se v rámci programu Strategie AV21 věnuje výzkumu nových způsobů aplikace protinádorových léčiv při léčbě retinoblastomu.
V klinické praxi sice již byly testovány různé způsoby lokální aplikace, nicméně žádná z dosud zkoušených metod nepřinesla optimální řešení. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR proto nyní vyvíjejí hydrogelový implantát, který by mohl pomoci omezit silné vedlejší účinky léčby a zároveň dopravit do nádorové tkáně více léčiva. Chemici na výzkumu spolupracují s Klinikou dětské hematologie a onkologie a Oční klinikou dětí a dospělých z 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.
„Implantát bude vyroben z biokompatibilního polymeru známého z jiných medicinálních aplikací, velmi podobný materiál se používá například pro výrobu umělých nitroočních čoček,“ popisuje Jakub Širc z ÚMCH AV ČR. Bude se skládat ze dvou vrstev, vnitřní hydrofilní vrstvy, sloužící jako depo léčiva, a dále vnější hydrofobní nepropustné vrstvy, chránící okolní tkáň před toxickými účinky léčiv. Dopravované léčivo se bude do oka uvolňovat přes skléru.
„Tímto způsobem bude možné dosáhnout terapeuticky aktivní koncentrace po dostatečně dlouhou dobu ve všech nádorových buňkách postiženého oka. Pomocí vhodně zvoleného tvaru a velikosti implantátu by mělo být možné efektivně dopravovat cytostatika tak, aby byly potlačeny případné komplikace dané velmi vysokou cytotoxicitou použitých léčiv,“ doplňuje Širc. Nový způsob léčby retinoblastomu se již úspěšně testoval na králících, jejichž oko je podobné tomu lidskému. Testy prokázaly, že organismus výborně snáší hydrogelový nosič a do očního bulbu se dostává dostatek účinné koncentrace léčiva.
O Strategii AV21Strategie AV21 je vlajkovou lodí interdisciplinárního výzkumu Akademie věd České republiky. Motto této platformy „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ deklaruje, co je jejím záměrem – kvalitní vědecká práce, která slouží občanům České republiky, ale i světové komunitě při řešení celospolečenských výzev. |
