„Celoroční déšť“ si můžeme teoreticky představit dvěma způsoby: buď jako nepřetržitý, nebo jako každodenní. Nepřetržitý déšť nemůže existovat nikde na Zemi, protože mechanismy vyvolávající vznik srážek nepůsobí stále.
Zeptali jsme se vědců: Provozují zvířata orální sex? |
Tropické lijáky se proto objevují hlavně odpoledne, monzunové deště v létě, regionální deště spojené s tropickými nebo mimotropickými cyklonami se pohybují a zanikají spolu s nimi.
Uvažujme tedy druhý způsob -takzvané dny se srážkami. Ty se nejčastěji vymezují jako dny, kdy na daném místě naměříme denní úhrn srážek alespoň 0,1 mm (kromě deště může i sněžit). Zajímat nás bude počet takových dnů za rok.
I tento „celoroční déšť“ bychom zřejmě marně hledali kdekoliv na Zemi, natožpak v Česku. U nás mají na většině území mírnou převahu dny beze srážek nad dny se srážkami.
Výjimkou jsou hory, hlavně severočeské, kde jsou na některých místech zaznamenávány srážky více než 200 dnů v roce. Jde o dlouhodobý průměr, každý rok není stejný a v deštivějších letech bude toto číslo vyšší. Ovšem zdaleka nedosáhne 365.
Zeptejte se vědců:Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
Pro vznik padajících srážek jsou totiž potřeba výstupné pohyby vzduchu. Ty mohou být buď velkého měřítka v prostředí tlakových níží a s nimi spojených atmosférických front, nebo lokální v bouřkových oblacích. Naopak výstupy vzduchu při překonávání hor k vyvolání deště samy o sobě nestačí.
Proměnlivost meteorologických podmínek v Česku je tak velká, že vždy přijdou ke slovu i povětrnostní situace, které výraznější výstupy vzduchu neumožňují. Proto ani pověstná Medardova kápě nekape všech 40 dní po jeho svátku.
