Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč je vývojový cyklus škrkavky tak složitý?

Věda

  6:31
Hlístice škrkavka dětská, latinsky Ascaris lumbricoides, osidluje v dospělosti tenké střevo člověka. Parazit je původcem onemocnění zvaného askarióza. Na otázku odpověděl doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D., z Katedra parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.

Škrkavka (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Dospělá samice produkuje denně kolem 200 tisíc velmi odolných vajíček. Vajíčka se vylučují se stolicí a zhruba 2–4 týdny pak vyzrávají mimo tělo člověka, třeba v půdě. Po uplynutí této doby jsou plně infekční, takže mohou nakazit dalšího hostitele.

Když člověk náhodně pozře vajíčka, například s kontaminovanou potravou nebo vodou, vylíhnou se z nich v jeho tenkém střevě larvičky. Ty putují krevním nebo lymfatickým oběhem přes játra do plic. Odtud aktivně migrují do ústní dutiny a po následném spolknutí se v tenkém střevě přemění v dospělé červy (samce i samičky).

Nákaza škrkavkou dětskou se vyskytuje celosvětově, ale mnohem častější bývá v oblastech s nízkou hygienickou úrovní a vysokou hustotou obyvatelstva. Prevalence, tedy podíl nakažených lidí v populaci, může místy dosahovat až 50 %.

Odhaduje se, že na světě je infikována více než jedna miliarda lidí. Škrkavka dětská tak představuje jednoho z nejběžnějších a nejrozšířenějších lidských parazitů. V České republice se nicméně vyskytuje u lidí jen sporadicky; ročně je hlášeno pouze několik desítek případů.

Proč však larvy škrkavky absolvují v těle svého hostitele, tedy člověka, tak složitou cestovní anabázi? Po náhodném spolknutí se přece už samotné vajíčko dostane na správné místo – do tenkého střeva, kde následně žijí i dospělci!

Abychom porozuměli této zdánlivě očividné nelogičnosti, musíme se podívat na evoluci škrkavek. Naše jednohostitelská škrkavka dětská sice náleží z evolučního hlediska do poměrně vysoce vyvinuté (odvozené) skupiny škrkavek, ovšem stále si v sobě nese jakousi paměť na předchozí období.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Původnější – a mohli bychom říci evolučně primitivnější – škrkavky jsou totiž dvouhostitelské. Mezihostitel se nakazí vajíčkem, z něhož se vylíhne larva. Ta putuje jeho tělem a nakonec se usadí v různých orgánech, kde čeká, až bude mezihostitel sežrán hostitelem definitivním. Ve střevech definitivního hostitele pak larva dospěje a dokončí svůj životní cyklus. Škrkavky s tímto způsobem vývoje známe například z masa nebo jater mořských ryb. Zde čekají na pozření definitivním hostitelem – jinou rybou, ploutvonožcem či kytovcem, podle druhu škrkavky.

Odvozenější druhy, například škrkavka dětská, se však dokázaly z dvouhostitelského cyklu vymanit a využívají pouze jednoho hostitele. Nicméně se jaksi „nedokážou zbavit“ své „paměti“ a jejich larvální stadia prodělávají onu výše zmíněnou cestu po neexistujícím mezihostiteli, ačkoliv už není potřeba.

Autor: