Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč se dny prodlužují, když začíná astronomická zima?

Věda

  6:06
Proč astronomická zima začíná slunovratem čili ve chvíli, kdy se dny už zase prodlužují? na Otázku odpovídá Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Krajina u Zelené hory, Žďár nad Sázavou. foto: MAFRA - Petr Lemberk

Hlavním zdrojem energie, která formuje životní prostředí na povrchu naší planety, je slunce. Slunce produkuje záření, které formou světla a tepla činí naši planetu obyvatelnou. Avšak příděl této životodárné energie není ve všech zeměpisných šířkách stejný. Může za to tvar naší planety.

Oblasti, kde paprsky dopadají kolmo k povrchu, mají více energie (dopadne zde více záření na jednotku plochy) než místa, kde dopadají paprsky šikmo a nebo vůbec. Navíc osa rotace Země je skloněna cca 66,5° k rovině oběhu Země kolem Slunce a přibližně směřuje k Polárce. To způsobuje, že v průběhu oběhu Země kolem Slunce (tedy v během roku) se plynule mění místo, kam dopadá sluneční záření kolmo k povrchu.

Přesněji řečeno, sluneční paprsky dopadají vždy kolmo někde v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha a poloha takového místa se v průběhu roku mění. V době letního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Raka a na severní polokouli začíná „astronomické léto“. Pak se posunuje místo kolmého dopadu slunečního záření směrem k jihu, až během zimního slunovratu dopadají paprsky kolmo na obratník Kozoroha, který je na jižní polokouli a nám na severní polokouli začíná „astronomická zima“.

Pojem „astronomická zima“ není možné zaměňovat se zimou jako stavem počasí či ročním obdobím. „Astronomická zima“ má časově přesný začátek a konec, avšak zima klimatická nikoliv. Nicméně i mezi „astronomickou zimou“ a zimou coby ročním obdobím existuje vztah.

Energie ze slunce

Samotné období zimy v našich zeměpisných šířkách je způsobeno zprostředkovaně přes nižší příjem energie ze slunce, tj. na jednotku plochy dopadne méně záření, jelikož slunce nevystoupí tak vysoko nad obzor jako v létě a navíc se na naše území dostávají studené vzduchové hmoty, což souvisí s polohou tlakových útvarů, jejichž pozice je rovněž ovlivňována nerovnoměrným příjmem tepla.

Klimatická zima nastupuje zpravidla s jistým zpožděním po začátku „astronomické zimy“, jelikož v přírodě funguje „tepelná setrvačnost“. Tento jev je podobný tomu, jako když přestaneme topit v kamnech – ještě nějakou chvíli nám bude teplo, než se projeví chlad. A podobně, když začneme topit, tak v místnosti bude ještě chvíli zima, než se vyhřeje. Ze stejného důvodu nejteplejší období roku u nás následuje až po letním slunovratu.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...