Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Proč se egyptským mumiím nechávaly v těle srdce a ledviny?

Věda

  6:51
Vyjímání některých orgánů z těla zemřelého (nejdříve z dutiny břišní a hrudní, později i lebeční) se stalo součástí mumifikačního procesu v průběhu egyptské Staré říše. Na otázku odpověděla Mgr. Julie Tomsová z Filozofické fakulta UK a lektorka Hrdličkova muzea člověka.

Sada kanop – nádob, ve kterých se uchovávaly některé vnitřní orgány zemřelých (játra, žaludek, střeva a plíce). foto: Wikipedia Commons

Mumifikátoři vyjímali z těla většinu vnitřních orgánů, aby zabránili hnilobným procesům. Výjimkou bylo srdce nebo ledviny. Nejdůležitější orgány – játra, žaludek, střeva a plíce – byly mumifikovány zvlášť. Poté byly vloženy do speciálních alabastrových nádob, takzvaných kanop, a uloženy pod ochranu čtyř synů boha Hora.

Srdce zůstávalo v těle zemřelého, neboť starověcí Egypťané ho považovali za nejdůležitější orgán. Věřili, že právě v něm sídlí všechny fyzické a psychické činnosti, vlastnosti a schopnosti člověka – a to jak během jeho života, tak i po smrti. Srdce bylo ve starověkém Egyptě považováno za místo charakterových vlastností, cítění, myšlení a rozhodování. Souvislost s krevním oběhem nebyla tehdejším lékařům a balzamovačům známa.

Přítomnost vlastního srdce v těle zemřelého byla velice důležitá pro posmrtnou existenci – zejména pro posmrtný soud, takzvaný obřad vážení srdce. Při tomto soudu musel zesnulý prokázat, že během celého svého života žil v souladu s řádem maat. To je komplikovaný pojem vyjadřující protiklad řádu a chaosu (egyptsky isfet) a zahrnující v sobě významy jako rovnováha, harmonie, řád, spravedlnost a stabilita.

Při posmrtném soudu bylo na jednu misku vah symbolicky vloženo srdce zemřelého a na druhou pštrosí pero bohyně Maat, personifikující tento univerzální princip. V případě kladného výsledku vážení, kdy člověk obhájil své skutky, se stal achu (blaženým zesnulým) a přešel do zásvětní říše. V opačném případě spolkla jeho srdce Velká požíračka a dotyčný se stal mut – podruhé a definitivně mrtvým.

Obřad vážení srdce na Huneferově papyru ze 14. století př. n. l. Na levé misce...

Ohledně ledvin je názor odborných kruhů problematičtější, diskuze je navíc stále otevřená. Mnozí egyptologové se kloní k názoru, že balzamovači ponechávali ledviny v těle zemřelého proto, že k nim byl obtížný přístup. Předmětem debaty rovněž je, zda staroegyptské lékařství znalo přesné umístění a funkci ledvin v lidském těle a zda jim přikládalo nějaký zvláštní význam.

Jiná skupina odborníků spatřuje – pod vlivem předovýchodních paralel – vysvětlení v mytologicko-náboženském významu ledvin. Zatímco srdce bylo i v tomto regionu ve starověku považováno za sídlo myšlení, ledviny byly naopak pokládány za sídlo síly.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!