Indikátorová hypotéza se snaží vysvětlit existenci genů pro preferenci sekundárních pohlavních znaků (mezi něž patří i paroží).
Tyto geny umožňují svým nositelům, většinou samicím, rozpoznat nejlepší pohlavní partnery – budoucí rodiče společného potomstva. Zjednodušeně řečeno: samicím se líbí ty znaky, které vypovídají o kvalitách samců.
Důležité je, aby podprůměrní samci nebyli schopni příslušné znaky falšovat a tvářit se, že jsou v dobrém zdravotním stavu, a mají tedy nejspíš hodnotnou genetickou výbavu.
Proto musí být pořízení znaku co možná nejvíc nákladné. Pak si ho (vyvinutý v maximální možné míře) mohou dovolit jen nejkvalitnější jedinci. Zároveň je třeba, aby daný znak co nejcitlivěji odrážel skutečný zdravotní stav svého nositele.
Srnec (ilustrační foto)
Obojí vrchovatě platí pro parohy jelenovitých. Do jejich vytvoření musí samec každý rok investovat značné úsilí – potřebuje získat z potravy velké množství bílkovin i minerálních látek, hlavně vápníku a fosforu. Mohutným parožím tedy samec sděluje samici: „Jsem zdatný a předám tvým potomkům skvělé geny.“
Velké parohy navíc přinášejí výhodu v soubojích mezi samci, čímž se rovněž podporuje přednostní přenos genů zdravých a silných jedinců do dalších generací.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce. |
