Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zkamenělé až do morku kostí

Věda

  9:30
PRAHA - Vůbec poprvé se vědcům podařilo z pozůstatků pravěkých tvorů získat vzorek zkamenělé kostní dřeně. Ve tkáni by se možná mohla najít také DNA.

Kostra dinosaura. foto: Reprofoto

Pravěké žáby a mloci se asi nikdy nestanou hvězdami filmového plátna, na to nejsou dost velký formát. Velká část paleontologických prací se však věnuje „nepopulárním“ malým a slizkým tvorům, kteří blednou vedle počítačových rekonstrukcí „jurských obrů“ (z nichž valná část žila v křídě).

Ale na velikosti nezáleží, jak dokládá případ malých pravěkých žab a mloků, kteří se v třetihorách v hojném množství bahnili na dně pravěkého jezera ve středním Španělsku. Po přibližně 10 milionech let několik stovek jejich koster a kosterních úlomků vyzvedla mezinárodní expedice paleontologů z Irska, USA a Španělska.

Obojživelníci se chovali jako slušné zkameněliny, dokud jejich pozůstatky nedoputovaly pod mikroskopy v laboratořích. Potom překvapili: kromě obvyklých zkamenělých kostí po sobě zanechali také zkamenělé tzv. „měkké tkáně“.

U „španělských“ žab se zachoval především zkamenělý morek, tedy kostní dřeň, a to v překvapivě dobrém stavu. Při rozštípnutí některých kostí paleontologové zjistili, že u některých vzorků lze rozpoznat i původní barvu této tkáně. Včasopise Geology o tom informoval tým v čele s Mariou McNamarovou z univerzity v Dublinu.

Tenhle detail je pro odborníky zajímavý. Stejně jako my, měli pravěcí „španělští“ obojživelníci uvnitř kostí žlutou a červenou kostní dřeň. Žlutá je tvořená především tukem, v červené vznikají červené krvinky. Pravěcí obojživelníci tedy patrně tvořili krvinky v kostech. U jejich moderních (alespoň dospělých) příbuzných vznikají především ve slezině.

Tento detail není na Nobelovu cenu, ale je prvním signálem objevů, které v sobě měkké tkáně skrývají. Pokud se tedy podaří najít více vzorků: a v této naději spočívá nejdůležitější dobrá novina „španělských“ obojživelníků.

Podle domněnek objevitelů by se podobné paleontologické poklady mohly skrývat i v noha dalších nálezech. Některé kosti prý mohou sloužit jako skvělé sarkofágy. Příčin je mnoho, zjednodušeně McNamarová tvrdí, že kostní póry nepropustí dovnitř rozkladné bakterie. A ani vodu, kterou naopak propouštějí ven.

Pokud další analýzy tuto hypotézu potvrdí, to už by byl zvrat: „V takovém materiálu bychom mohli hledat bílkoviny, a možná dokonce DNA,“ řekla McNamarová BBC. I když sama musí připustit, že takový průlom je dosti nepravděpodobný. „Otázka je, zda lze vůbec ve zkamenělinách DNA najít. Ale byli bychom šťastní, i kdybychom našli stopy nějakých bílkovin.“

Zatím jí však nezbývá než čekat na analýzy, které definitivně potvrdí, z čeho se nalezený morek skládá. V minulosti bylo nálezů měkkých tkání totiž už několik. Ale žádný se zatím nepotvrdil.

Pokud to v tomto případě bude opačně, už aby kurátoři muzejních sbírek začali přemýšlet, jak ochránit své kostěné poklady před paleontology, kteří na ně půjdou se železnými kladivy.

Autoři:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat