Srovnání se koná každé tři roky, připravuje je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Může za to nezájem rodičů nebo koncepce školství?
"České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku. Propad znalostí je podle něj způsoben hlavně chybějící dlouhodobou koncepcí českého školství, která by přežila střídání ministrů.
DÁLE ČTĚTE: |
Problémem je prý ale i nízké ohodnocení učitelů a nezájem rodičů o vzdělávání jejich potomků. U minulého testování byly znalosti českých dětí z matematiky a přírodních věd nadprůměrné.
Největší problémy mají české děti s kritickým posouzením textu. "V rozmezí devíti let (2000-2009) se v České republice rapidně zmenšil počet žáků, kteří uvedli, že čtou denně nějakou dobu pro radost," uvádí zpráva. Co se týká matematických a přírodovědných dovedností, dopadly české děti průměrně. V matematice se však od roku 2003 zhoršily nejvíce ze všech zemí.
V přírodních vědách byl propad českých žáků od roku 2006 druhý největší.
V přírodních vědách byl propad českých žáků od roku 2006 druhý největší.
Výrazné zhoršení se projevilo hlavně u chlapců
Nejlepšími výsledky se může chlubit Korea, Finsko a Japonsko. V ČR se do měření zapojilo 7500 patnáctiletých žáků z 290 základních a středních škol, učilišť a gymnázií, měření se uskutečnilo v loňském roce. Varovné je podle odborníků i to, jak se rozevírají nůžky mezi kvalitou jednotlivých škol.
Výrazné zhoršení znalostí se navíc projevilo zejména u chlapců. Z doprovodných dotazníků dále vyplynulo, že pro české žáky není škola místem, kam by chodili rádi. Více než polovina všech patnáctiletých žáků se ve škole často nudí a třetina do školy nechce chodit vůbec.
"Musíme měřit kvalitu, musíme ocenit učitele, odbourat byrokracii, změnit financování těch škol. To je několik věcí, na kterých už pracujeme," reagoval Dobeš na dotaz novinářů, jak chce situaci řešit. Zlepšení by podle ministra mělo přinést zavedení srovnávacích testů pro žáky v 5. a 9. třídách, školy by měly být v budoucnu financovány nejen podle počtu žáků, ale také podle kvality vzdělávání. Celková síť škol by se měla zeštíhlit.
Výzkum PISA se zaměřuje především na to, jak jsou žáci schopni nabyté vědomosti využívat v různých situacích běžného života. Při měření čtenářské gramotnosti se však už v roce 2006 ukázalo, že v porovnání se zahraničními vrstevníky neumějí mladí Češi příliš pracovat s textem a informacemi, které v něm najdou.
