Pokud máte pocit, že život na Zemi v roce 2020 je srovnatelný s peklem, planeta K2-141b vás vyvede z omylu, píše server televize CBS. Vědci z kanadské McGillovy Univerzity a Univerzity York odhalili v nejnovějším vydání magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society detaily ohledně nově nalezené planety.
Sondě se podařilo zavřít dvířka schrány se vzorky z planetky Bennu. Na vrátit by se měla v roce 2023![]() |
Odborníci uvádějí, že atmosféra a podmínky dané počasím jsou na exoplanetě, která velikostí zhruba odpovídá Zemi, velmi bizarní. Podle nejnovějších zjištění totiž celou planetu včetně atmosféry a oceánů tvoří kameny.
„Studie jako první svého druhu analyzuje podmínky dané počasím na K2-141b, které je možné pozorovat i na vzdálenost stovek světelných let pomocí nejnovější generace teleskopů,“ uvedl jeden z vedoucích výzkumu Giang Nguyen.
Při analýze vzorce světla na planetě vědci zjistili, že asi dvě třetiny území na K2-141b zažívají neustálé denní světlo. Velká blízkost planety ke své hvězdě totiž „uzamkla“ planetu na jednom místě, respektive je ke své hvězdě otočena neustále stejnou stranou.
Ve věku 73 let zemřel popularizátor astronomie a kosmonautiky Marcel Grün![]() |
Odborníci označili podmínky na planetě za jedny z těch vůbec nejextrémnějších, jaké kdy zaznamenali. Na povrchu by kvůli vysokým teplotám nemohla existovat voda, oceány jsou místo toho tvořeny lávou a místo deště na povrch dopadají kameny. Teplota v některých částech atmosféry dosahuje až ke zhruba 3000 stupnů Celsia. I díky tomu je atmosféra velmi úzká a nehostinná.
„Náš objev mimo jiné zřejmě znamená, že atmosféra jen o něco málo přesahuje okraj magmatického moře, díky čemuž je lépe sledovatelná vesmírnými teleskopy,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie Nicolas Cowan.
Odvrácená strana planety se naopak ke své hvězdě nikdy nemůže přetočit, a proto je zakrytá nikdy nekončící temnotou. Teploty zde dosahují až k mrazivým 200 stupňům pod nulou.
Místo vody kameny
Na Zemi funguje vodní cyklus, kdy se voda vypaří, vystoupá do atmosféry, kde se zase ochladí a pak se vrátí na povrch jako déšť. Planeta K2-141b je svědkem podobného procesu, s tím rozdílem, že místo vody se jedná o kameny.
Sodík a oxidy křemíku se horkem změní v minerální páru. Vítr, který dosahuje rychlosti téměř pět tisíc kilometrů za hodinu, odnese tyto prvky do odvrácené strany planety, kde se ochladí a zpětně „naprší“ do lávových oceánů, které mají i stokilometrovou hloubku. Odsud se kameny dostanou zpět na ozářenou část planety a proces se opakuje.
„Všechny kamenné planety včetně Země vznikly jako roztavené světy, poté se ale velmi rychle ochladily a zpevnily. Lávové planety nám umožňují studovat, jak tento proces probíhal,“ uvedl Cowan.