Jedním z nich byl Miloš Kudrna, příslušník ruských legií a pozdější generál československé armády. Narodil se 13. listopadu 1884 v Mirošově v okrese Rokycany. Po vystudování Obchodní akademie v Plzni se živil jako obchodní cestující a úředník zasilatelské firmy, zároveň absolvoval i povinnou vojenskou službu u c. a k. pěšího pluku č. 14 v rakouském Bregenzu.
Generál Miloš Kudrna
Zde po absolvování školy jednoročních dobrovolníků získal hodnost kadeta v záloze a následně byl přeložen k c. a k. pěšímu pluku č. 67. S ním po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 odešel na východní frontu, kde byl v hodnosti poručíka coby velitel čety nasazen proti ruské armádě. Zde byl na začátku září raněn a až do prosince téhož roku se léčil v zázemí. Poté byl opět poslán na východní frontu, kde však v dubnu 1915 padl u Telepovců do ruského zajetí.
Zde se dozvěděl o vznikajícím čs. vojsku, do nějž se rozhodl přihlásit v srpnu 1916. Nejprve byl zapsán do důstojnické školy v Borispoli, následně byl v říjnu 1917 v hodnosti poručíka přidělen 6. čs. střeleckému pluku „Hanáckému“, kde velel kulometnému oddílu. Později byl přiřazen k 1. záložnímu pluku, s nímž prodělal ústup čs. jednotek z Ukrajiny před německými a rakousko-uherskými vojsky i boje s bolševiky na jaře a v létě 1918. U pluku zůstal i poté, co byl v srpnu 1918 přejmenován na 9. čs. střelecký pluk „Karla Havlíčka Borovského“. V dalších bojích s bolševiky se vyznamenal chrabrostí a za skvělé služby byl v září 1918 povýšen na podkapitána a lednu 1919 na majora. Zároveň od září 1918 zastával funkci velitele II. praporu 9. pluku.
Smrt ve vlnách La Manche. Miroslav Ročovský se vytouženého konce války nedočkal |
Do vlasti se vrátil 23. července 1920 a ve vojenské službě se rozhodl zůstat i v nové československé armádě. Zpočátku sloužil jako velitel II. praporu Pluku č. 9, následně již v hodnosti podplukovníka velel Horskému praporu 12. Brzy, od roku 1924, začal vykonávat funkci velitele pluku, nejprve u Horského pěšího pluku 4, poté u Pěšího pluku 35. V říjnu 1932 byl ustanoven velitelem 11. pěší brigády, v této pozici byl pak v lednu 1934 povýšen do hodnosti brigádního generála. Od ledna 1938 velel 6. divizi. Během mnichovské krize zastával funkci velitele 38. hraniční oblasti. Po okupaci českých zemí a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl penzionován. Do armády se však ani po osvobození Československa nevrátil. Zemřel 1. května 1951 v Brně.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
