Velkomoravská knížata si postavila vlastní palác až před zánikem své říše

Autor:
  16:03

Archeolog Jaroslav Škojec u odkrytých základů hlavního knížecího paláce velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích na Hodonínsku | foto: ČTK

Knížecí palác velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích na Hodonínsku je o něco mladší a také menší, než se vědci původně domnívali. Ukázal to archeologický výzkum, jehož výsledky představili odborníci v uplynulých dnech.

Hradiště bylo podrobně probádáno už před půl stoletím. Protože se počítá s obnovou základů paláce, provedli nyní experti výzkum znovu. Přinesl zajímavé informace i cenné artefakty, řekl vedoucí archeologického výzkumu na Valech Lumír Poláček.

Palác se tyčil na vyvýšenině nad hradištěm Valy, které patřilo k největším sídlům Velké Moravy. Předpokládá se, že jej obýval velkomoravský kníže.

Jisté to však není - hlavní město říše, jimž byl bájný Veligrad, se totiž nepodařilo najít. Nyní se ukázalo, že knížecí palác byl postaven až koncem devátého století, tedy v době největšího rozmachu Velké Moravy.

"Vzhledem k tomu lze usuzovat, že velkomoravská knížata vládla dlouho takzvaně ze sedla koně, jak tomu bylo ve Francké říši. Prostě měla v hlavních centrech svá sídla, která střídavě navštěvovala," vysvětlil Poláček. Při vykopávkách v objektu, z něhož se zachovaly jen základy, se našly četné střepy keramiky, několik kostí, ale i náušnice. Jsou to artefakty, které unikly pozornosti archeologů při výzkumu před půl stoletím.

V nejbližších dnech čekají základy stavební úpravy. Budou navýšeny do čtvrt metru, čímž obrys budovy vystoupne. Kromě paláce tvořilo Valy mnoho menších objektů a deset kamenných kostelů. Základy všech budou navýšeny. V areálu pak budou rozmístěny skleněné tabule s vyobrazením těchto objektů.

Pro návštěvníky vznikne pohledem na ně zvláštní efekt; kresba na skleněné tabuli se opticky spojí s navýšenými základy budov v terénu a turista tak uvidí, jak vlastně tyto budovy vypadaly.

Dobu, kdy byl knížecí palác na Valech vystavěn, se podařilo upřesnit díky jámě s vypáleným vápencem, v níž se patrně kdysi vyráběla malta. Částečně zasahuje do základů objektu. Znamená to, že místo bylo před stavbou paláce už osídleno.

Mikulčické Valy a nedaleké slovenské Kopčany, v nichž stojí zachovaný velkomoravský kostelík, by v budoucnu měly utvořit společný moravsko-slovenský archeopark, jenž by měl být zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nyní se ale mikulčická část komplexu obnovuje.

Práce přijdou na více než sto milionů korun.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.