

Grafika - Neradostné varianty zániku našeho světa.
Autor: Šimon, Lidové noviny
Dvě modře a červeně skvrnitá ramena spirálovitě obtáčejí černou díru v srdci galaxie známé jako NGC 7469. Slabé obláčky bleděmodré mlhy sledují linie skvrnitých ramen a tlumí barvy na snímku. Černá díra v centru galaxie je zde znázorněna jasnou bílou tečkou obklopenou skvrnitým neonově fialovým prstencem. Tato tečka a prstenec představují rentgenové záření z horkého plynu v okolí černé díry. Díky ideálnímu úhlu přiblížení vyzařuje ze zářící černé díry šest červených difrakčních hrotů jako laserové paprsky.
Autor: NASA
Supermasivní černá díra v srdci spirální galaxie NGC 1365. Zářivá černá díra září ve středu snímku bílou barvou, její vnější okraje jsou zbarveny do jasně modré. Z tohoto jádra se spirálovitě odvíjejí dvě tlustá provazovitá červená ramena. Ramena pokračují ve svých spirálových křivkách a sahají daleko za okraje snímku. Na snímku je řada bílých skvrn s neonově modrými vnějšími okraji. Jedná se o hvězdy spárované s menšími černými dírami nebo neutronovými hvězdami, které pozorovala Chandra.
Autor: NASA
Na tomto snímku supermasivní černá díra v centru galaxie Centaurus A vystřeluje obrovský proud částic na oblohu plnou hvězd. Centaurus A zde připomíná inkoustově fialový oblak sedící na průsvitném červeném mraku. V srdci kombinované struktury mraků se nachází černá díra, zářivě bílá tečka, která zevnitř osvětluje mraky. Z této tečky vychází tryska, skvrnitý bílý a fialový paprsek vystřelující směrem k našemu levému hornímu rohu. Celou galaxii obklopuje slabý průsvitný modrý bublinový útvar, který je nejvýraznější v našem pravém dolním rohu. Tuto bublinu vytvořily výtrysky z černé díry.
Autor: NASA
Snímek z videa simulujícího pád od černé díry
Autor: NASA
Vizualizace černé díry v kupě NGC 1850 deformující blízkou hvězdu.
Autor: Evropská jižní observatoř (ESO)
černá díra (ilustrační snímek)
Autor: Profimedia.cz
Slavný snímek stínu černé díry v galaxii M87. Fyzikové v Opavy se zabývají i toutou známou černou dírou.
Autor: EHT Collaboration, ESO
Vědci z Fyzikální ústavu v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu exotických objektů ve vesmíru, zejména pak černých děr.
Autor: Jordy Davelaar et al./Radboud University/BlackHoleCam
Pohled na souhvězdí Dalekohledu se soustavou HR 6819, která obsahuje nám nejbližší černou díru.
Autor: ESO/Digitized Sky Survey 2. Acknowledgement: Davide De Martin
Soustava s černou dírou HR 6819
Autor: ESO
Vizualizace pohledu na planetu na nízké oběžné dráze černé díry v různých fázích pohybu po orbitě. Simulace ukazují, jak by se podoba planety zdefromovala v silném gravitačním poli černé díry, tak i to, kterým směrem by se posunovaly barvy (k modré či naopak červené) v té či oné pozici (zelená znamená nulovou změnu). Posun záleží na tom, jak se zkracuje či prodlužuje délka záření vzhledem k pozorovateli.
Autor: P. Bakala et al.
Ilustrace obecně ukazující soužití černé díry a hvězdy v binární soustavě.
Autor: NASA/CXC/M.Weiss