Při abecedním seřazení stran ho má až ta dvanáctá. Jistě, mezi těmi prvními jedenácti jsou třeba i uskupení jako ANO LEPŠÍ ČESKO S MIMOZEMŠŤANY a Česká strana asociálů, ale i tak. Takže jsem nechala stranou jakoukoli serióznost a sáhla po něčem, čemu se věnovali snad už všichni od youtuberů až po politické podcastery – po předvolebních písních.
Když už jsem odložila serióznost v obsahu, vybrala jsem si pro začátek alespoň seriózní nástroj a nechala písním měřit klíčová slova (nástroj KWords od ČNK to, nahrubo řečeno, měří tak, že zkoumá, která slova se v textu vyskytují výrazněji víc než v jiných podobně dlouhých textech).
Už to odhalí nějaké ty rozdíly. Na jednu stranu takhle najdeme texty, které obsahují (ať už vážně, nebo nevážně) myšlené sliby a patos. To jsou pak nejvýše mezi klíčovými slovy výrazy typu chránit, férově, národ, srdce, změna nebo prostě volte. Často se tam procpe taky jméno propagované strany nebo osoby: Pirátostan, Dušomír. Další kategorií jsou texty krátké, u nichž analýza vyplivne jenom jedno dvě nicneříkající slova, třeba Brno či saně (a ne, nešlo o řešení problematiky sáňkování). No a pak je tu ta písnička, jejíž klíčová slova jsou nedemokratická, řiť, nemáš, erekci a sexy.
Texty obsahují pozoruhodné básnické obraty a přirovnání, za nimiž jistě stojí nějaká hluboká myšlenka: Kostlivce ve skříni / vysypem do zimy.
Básnická kvalita písní značně kolísá. Pokud jde o rýmy, některé končí sotva asonancemi, tedy že na koncích veršů jsou stejné samohlásky: neznáš – města, vypadá – udělám. Jiní autoři si úspěšně všimli, že infinitivy v češtině končí na -t, takže by se s jejich pomocí dala snadno vyprodukovat velká zásoba tzv. gramatických rýmů: zrát, vlát, dát, hrát (tito tvůrci příhodně odhalili i to, že stát je také podstatné jméno). Jiní oplývají ještě o chlup básničtějším duchem a zvládnou i rýmy trošku variovat: změny–směny, více–plíce...
Typická je snaha se jazykem přiblížit prostému obyvatelstvu. Za takovou snahu bychom mohli označit i nekvalitní rýmy, ale obávám se, že tím bychom autorům připisovali víc myšlenkových pochodů, než je nutné. V písních se tak objevují jednak nářeční výrazy, jednak samozřejmě naprosto nenásilně použité anglicismy (Vše best pro naše město… A také: Po lodi mažou shit, / myslej si to je hit.).
Lekce zeměpisu. Když půjdeme mapě ještě hlouběji pod kůži, řekne nám toho ještě víc |
Další texty obsahují pozoruhodné básnické obraty a přirovnání, za nimiž jistě musí stát nějaká hluboká myšlenka: Nejsme bez chyb / jako voda bez ryb. Nebo: Kostlivce ve skříni / vysypem do zimy.
O moc víc toho zanalyzovat nejde. Stejně středobodem předvolebních písní nejsou umně seskládaná slova, ale vzbuzené emoce. Tak jen závěrem přeju, ať vám, co máte básnické střevo, nezůstanou politické písně ležet moc dlouho v žaludku.
Autorka je bohemistka.
