Narodil se 11. ledna 1920 v Chocni manželům Františku a Marii Vondráčkovým. Rodina žila v čísle popisném 340 v ulici Zahradní. Otec Františka byl samostatným rolníkem vlastnícím hospodářství a matka zajišťovala běh domácnosti. Na pětiletou docházku obecné školy navázal třemi ročníky měšťanky, poté se začal učit na pokračovací škole klempířem. Zaměstnání klempířského dělníka pak získal u choceňské firmy Jar. Prudiče.
Jako celé řadě mladíků i jemu učarovalo létání, a proto se dobrovolně přihlásil k československému letectvu. Velikou výhodou pro začátek bylo jeho vzdělání v černém řemeslu. V roce 1938 se podrobil odvodu do československé branné moci, a ještě téhož roku nastoupil službu u Leteckého pluku 2 „Dr. Edvarda Beneše“ v Olomouci, kde působil u cvičné letky. Do jeho služby však zasáhla okupace nacistickými vojsky v březnu 1939. Zvláštním rozkazem z 18. března byl k 26. dni téhož měsíce propuštěn na trvalou dovolenou. Vrátil se ke svému zaměstnání u mistra Prudiče a se svým kamarádem Josefem Jiráským začal plánovat útěk do zahraničí.
Historik čs. odboje. Josef Kudela spolupracoval s Obranou národa, zemřel v Osvětimi |
Dle svého pozdějšího udání opustil den před Štědrým dnem roku 1939 Protektorát Čechy a Morava. Takzvanou balkánskou cestou se přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút dostal až do francouzského přístavu Marseille. Tam se 4. března 1940 podrobil odvodu do československé zahraniční armády a následně byl jako bývalý letec v táboře Agde zařazen k letecké skupině. Odtud pak odjel začátkem června k doplňovacímu středisku československého letectva na základně Bordeaux. Do bojových letů proti nepříteli jako většina československých letců nezasáhl. Už 19. června odplul evakuačním transportem pod velením podplukovníka Vítězslava Rosíka z bordeauxského přístavu na lodi Rotour III, jehož cílem byla Velká Británie.
Dne 25. července byl přijat do dobrovolnické zálohy britského Královského letectva a po základním výcviku jej zařadili k 312. československé stíhací peruti jako leteckého mechanika. Kromě řady pro tuto profesi běžných úkonů se podílel i na údržbě a opravách konstrukcí a povrchů letadel.
Začátkem června 1941 byl spolu s dalšími příslušníky perutě odeslán do No 1 Receiving Wing v Babbacombe za účelem zahájení pilotního výcviku. Odtud koncem měsíce odjel do No 1 Air Crew Reception Centre v Londýně, kde probíhalo přijímací řízení. V druhé polovině srpna pak zahájil šestiměsíční teoretickou část výcviku u No 4 Initial Training Wing v Paignton. V únoru 1942 se zde oženil se slečnou Cecilie Mary Loveridge.
Život jako na houpačce. Jaromír Grygar čelil během života nejrůznějším překážkám |
Elementárním pilotním výcvikem prošel u No 22 Elementary Flying Training School v Cambridge, odkud v srpnu téhož roku odjel k RAF College v Cranwell, kde v kursu 41 absolvoval pokračovací pilotní výcvik. V březnu 1943 byl povýšen do hodnosti četaře a na uniformu si mohl přišít britský pilotní odznak. Poslední, operační fází výcviku procházel u No 57 a No 61 Operational Training Unit. V létě 1943 utrpěl během služby vážná zranění, ze kterých se dlouho léčil, načež byl v listopadu 1943 z RAF s trvalými následky propuštěn a formálně přemístěn k Náhradnímu tělesu československého vojska.
Po skončení války se do rodné vlasti nevrátil. Změnil si jméno na Frank Vond, s manželkou se usadil ve městě Paignton a pracoval jako plynař-instalatér. V roce 1969 zachytila britská média jeho životní příběh poté, co se poprvé od útěku z protektorátu setkal se svou matkou, které komunistický režim umožnil vycestovat do Velké Británie. Po sametové revoluci byl v rámci rehabilitace československých letců povýšen do hodnosti podplukovníka letectva ve výslužbě a rodná Choceň mu udělila čestné občanství. Zemřel 7. června 1998.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
