Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra vychoval během svého působení v letech 1898–1910 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze řadu výrazných osobností. K těm nejtalentovanějším patřil vedle Josefa Gočára nebo Otakara Novotného také Jaroslav Vondrák.
Architekt Jaroslav Vondrák.
Vondrák se narodil v roce 1881 na Smíchově. Po studiu na reálce absolvoval Kotěrovu mistrovskou školu na UMPRUM, krátce patřil do spolku výtvarných umělců Mánes a na počátku druhé dekády 20. století získal stavitelskou koncesi.
Jeho první stavby, činžovní domy v Kamenické ulici 5 v katastru Holešovic-Bubnů a v ulici U Kanálky 1 na Královských Vinohradech (1905–1906), patří k typickým příkladům secesní architektury. Vinohradský dům byl později poničen nástavbou dvou pater, holešovický je však kvalitně opraven a jeho charakteristickými znaky jsou štít s florálními motivy a dvojice arkýřů s reliéfní figurální dekorací neznámého umělce. V téže době projektoval také vilku v bubenečské Heineho ulici 5 s obdobnou výzdobou.
Charakteristické art deco
Tématu činžovních domů se Vondrák věnoval i dál. Pozoruhodné jsou zejména ty z let 1911–1913 na nároží ulic Československé armády a Bubenečské s kvadratickým dekorem, který jako by předznamenával další vývoj architektury na počátku 20. let ve stylu art deco. Ozdobněji působí navazující dům v Bubenečské 27 s dekorativně zdůrazněnými hranami arkýřů nebo činžák v ulici Dr. Zikmunda Wintera 7 s motivem mělkých pilastrů s jónskými hlavicemi na fasádě.
Další Vondrákovy stavby pocházejí již z 20. a 30. let. V Bubenči a Dejvicích dodnes najdeme řadu nájemních domů, z nichž ty z počátku třetí dekády mají ještě vápenné nebo tvrdé omítky a řadu ozdobných prvků v geometrickém módu, jak je charakteristické pro styl art deco. O něco později se však Vondrák jakoby vrací ke Kotěrovu odkazu a na průčelích jeho staveb se objevují plochy z režného, tedy neomítaného zdiva, naopak artdecová dekorace pomalu mizí. Průčelí tak získávají konstruktivistický výraz, charakteristickým motivem jsou také velké prosklené plochy zimních zahrad.
Do té první kategorie, tedy omítaných staveb s prvky art deca, patří blok domů v ulici Bubenečské, Raisovy a Českomalínské s řadou dekorativních elementů, reliéfů, a dokonce obřími plastickými klasy ve štítech. Domy Vondrák navrhl pro zaměstnance ministerstva zemědělství a dalších agrárních institucí v roce 1922. V obdobném stylu je Vondrákem upravený i činžák na nároží ulic Kamenické a Letohradské, výjimečně v katastru Holešovic. Na průčelích dalších staveb již najdeme pásy zdiva z červených lícovek a také oblíbený motiv kruhových okének. Artdecový motiv je tu však přítomný rovněž – někdy ze štuku, jindy vytvořený cihlami vystupujícími z líce fasády.
Etruské motivy v Dejvicích
Takové činžovní dvojdomy z poloviny 20. let najdeme na nároží ulic Rooseveltovy a U Zeměpisného ústavu nebo nedalekých Terronské a Charlese de Gaulla, patří sem i řadový činžák v Dejvické ulici 36 (vše Bubeneč). Výjimku v této sérii tvoří bytový dům v Kafkově ulici 16 (Dejvice), který režné motivy nemá, jednoduché průčelí zdobí jen pravidelně rozmístěné keramické vázy. Tento v pražské architektuře ojedinělý etruský motiv si architekt pravděpodobně vypůjčil od Jožeho Plečnika.
A nyní k těm výrazově nejmodernějším Vondrákovým stavbám z konce 20. let. Najdeme je na nárožích ulic Terronské a Rooseveltovy v Bubenči a Jugoslávských partyzánů a Zelené v katastru Dejvic. Tady již dominuje režné zdivo (někdy novodobě nevhodně natřené načerveno, nebo dokonce narůžovo!) a velká okna verand. Oblíbený motiv kruhových okének bychom tu však objevili také.
Malý, ale výjimečný svatostánek. Kostel svatého Václava je jediný, který vznikl v Čechách v době normalizace |
A na závěr představme sice pozdní, ale asi nejzajímavější práci Jaroslava Vondráka. Je jí činžák na nároží ulic Václavkovy a Dejvické s motivem konkávně tvarované nárožní partie, do níž je osobitým způsobem vložen prosklený arkýř ve tvaru písmene „T“. Místo režného zdiva zde tentokrát architekt zvolil obklad části fasády deskami z různobarevného pískovce.
Ve 20. letech se Vondrák věnoval ještě dalšímu tématu. Vyhrál soutěž na urbanismus nové zahradní enklávy ve Střešovicích, zvané Vořechovka (později bez toho začátečního „V“), kde navrhl velké množství staveb včetně centra, vlastní vily a mnoha řadových rodinných domků a dvojdomků v anglickém stylu. To je však téma, kterému jsme se v našem seriálu již věnovali. Jaroslav Vondrák zemřel v roce 1937.
