V minulých dílech jsme se na těchto stránkách podívali na bratislavskou architekturu historismu a secese z přelomu devatenáctého a dvacátého století, poté na meziválečné období, jemuž dominovaly neoklasicismus a funkcionalismus, a minule jsme připomněli kvalitní výrazné dominanty, které tu vznikly po válce. Zbývá nám tedy ještě žhavá současnost. Jak si na Slovensku stojí dnes?
Po roce 1989 vznikly v metropoli našich východních sousedů desítky zajímavých staveb od rodinných domů až po administrativy nebo sakrální objekty. Nemůžeme se však zabývat vším, a tak dnes bych chtěl hlavně přiblížit změny, které nastaly v posledních letech poblíž Dunajského nábřeží, kde se staví jak o život a kde vznikají především výškové obytné domy v oblasti někdejších brownfieldů.
Bratislava po válce: stavby měly špičkovou úroveň, bez kontroverze se to ale neobešlo |
Tato oblast ožila už před dvaceti lety, kdy zde vyrostla nová budova Slovenského národního divadla v postmoderním kabátě. Stavba na podkovovitém půdorysu, jejíž projekt sahá až do osmdesátých let, tu uzavírá rozlehlé Štefánikovo náměstí. Podél nábřeží, které dostalo přívětivou parkovou úpravu a proměnilo se v promenádu, pak vzniklo nákupní centrum a také se tu objevil hotel americké sítě Sheraton.
Vzhůru do výšin!
Své definitivní místo tu také našel pomník generála Milana Rastislava Štefánika, jenž měl skutečně bouřlivou historii, kterou si stojí za to připomenout. Původně stál na komorním náměstí Ľudovíta Štúra. Navrhl ho architekt Vojtěch Šebor a známý pražský sochař Bohumil Kafka (mj. autor pražských pomníků Josefa Mánesa a Jana Žižky). Za pomníkem stál mohutný pylon, na jehož vrcholu Kafka umístil plastiku lva.
Toho Slováci odstranili jako prvního těsně před válkou. Poté zmizel pylon, načež byla zničena i Štefánikova figura; to už se psala padesátá léta. Lev byl nakonec umístěn před budovu Národního (bývalého Zemědělského) muzea.
Bratislava na přelomu století? To byla velká díla historismu a secese |
V Praze se naštěstí zachoval třetinový model Štefánika (dnes stojí před petřínskou hvězdárnou, jež nese generálovo jméno), a tak bylo po roce 1989 možno vyrobit kopii v původní velikosti. Mimochodem, i Kafkova lva máme v Praze: býval na Strahově a dnes ho najdete v zahradě Muzea literatury, které sídlí v Petschek-Gellertově vile v Praze-Bubenči.
Ale teď už rychle k dnešnímu tématu. V pásu podél řeky vzniklo v posledních deseti letech několik věžových domů. Jsou vesměs velmi zajímavé, troufám si tvrdit, že co se týče kvality, může jim u nás konkurovat jen V Tower Radana Hubičky na Pankráci v pražské Krči.
Nejvyšším z nich (a nejblíže řece) je Eurovea Tower s výškou 168 metrů a 47 poschodími (pro srovnání – nejvyšší budova v ČR, brněnská AZ Tower, má 111 m). Investorem tohoto obytného komplexu, dokončeného před dvěma lety, je J&T Real Estate a projektantem studio GFI. Stejný tým navrhoval i další zdejší výškovou dominantu, obytně-administrativní dům Klingerka s výškou 115 metrů a 35 podlažími, který stojí u ulic Košická a Prístavná.
Samá velká jména
U ulice Mlynské nivy kousek dál od Dunaje se od roku 2020 nachází druhá nejvyšší slovenská stavba, která se jmenuje Nivy Tower (125 m). Jde o kancelářskou budovu, již pro HB Reavis navrhli Benoy Ltd. a ateliér Mateje Siebera a Romana Talaše. Tito dva architekti spolu se studiem Johna Robertsona jsou též autory elegantní devadesátimetrové Twin City Tower na rohu ulic Mlynské nivy a Karadžičovy.
A pojďme dál. Při Landererově ulici najdeme další dva zajímavé třiatřicetipatrové obytné věžáky Panorama City na trojúhelníkovém půdorysu, které vyrůstají do výše 108 m z pětipodlažní báze. Projekt světoznámého katalánského architekta Ricarda Bofilla a týmu Juraje Hermanna byl dokončen už v roce 2016.
A konečně poslední koncept v této oblasti tvoří trojice kulovitě ukončených věží s názvem Sky Park, který navrhla další hvězda světové architektury, Zaha Hadid. Tato irácko-britská architektka a nositelka prestižní Pritzkerovy ceny vyprojektovala v roce 2016 podél Čulenovy ulice 105 m vysoké obytné domy o 31 podlažích se sedmi stovkami luxusních bytů.
Nicméně Slováci zde mysleli i na obytný parter, zachovali tu také cihlový industriální objekt výtopny od Dušana Jurkoviče ze třicátých let, který dnes slouží jako coworkingový prostor. Stylovým detailem v jeho sousedství je i prodejna automobilů Porsche a nabíjecí stanice firmy ZSE od studia Index. Dá se zkrátka říct, že bratislavské věžáky jsou tvarově i výtvarně zajímavé, účelné a nepotřebují si vypomáhat žádnými samoúčelnými a nepraktickými „výtvarnými“ prvky, jako jsou letadla-motýli, podpírající postavy nebo rezavé parníky.
