Úterý 12. listopadu 2024, svátek má Benedikt
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Kalendář hrdinů

Vytáhl si nejkratší sirku u letadla a podnikl riskantní přelet do Británie. Stroji Karla Schoře pak selhaly motory

Osádka Karla Schoře (pátý zleva) před letadlem Liberato. foto: Archiv autora

Psal se 18. červen 1940 těsně po poledni, když z francouzského letiště Agen bez větší znalosti navigace odlétla pětice československých pilotů v letounu Marcel Bloch M.B.210 směr Velká Británie. Za berany stroje seděl Karel Schoř, který si vytáhl nejkratší sirku a vzal tak veškerou zodpovědnost na sebe.
  11:30

Zdárně se dostali nad Anglii, kde však stroji vysadily oba motory a let se proměnil v boj o přežití. Mladému rodákovi z Moravské Bránice na Brněnsku se ale podařilo s letadlem nouzově přistát, a kromě pár modřin a zlomené ruky jednoho ze spolubojovníků všichni tento husarský kousek šťastně přežili.

Karel Schoř se narodil 10. října 1914 a pocházel ze zemědělské rodiny. V rodné vsi navštěvoval obecnou školu, ze které odešel na měšťanku v Dolních Kounicích. Poté se začal učit lakýrníkem, ale záhy se rozhodl obor změnit a dokončil dvouletou pokračovací školu, kde se vyučil strojním zámečníkem.

Karel Schoř

K 1. říjnu 1934 nastoupil vojenskou prezenční službu u Školy leteckého dorostu při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. V jejím rámci prošel pilotním výcvikem, který zakončil v červenci 1936. Následovalo jeho zařazení k leteckému pluku 2 „Dr. Edvarda Beneše“ v Olomouci, s nímž spojil v podstatě celou svou kariéru u předválečného letectva. Nedlouho před okupací nacistickým Německem v březnu 1939 byl přijat do skupiny délesloužících poddůstojníků.

Na konci června téhož roku se mu podařilo utéct do Polska, kde se přihlásil na československém konzulátu v Krakově. Přes tábor v Malých Bronovicích odjel do přístavu Gdyně, kde se nalodil na loď Chrobry, na jejíž palubě odplul do Francie. Tam v druhé polovině srpna vstoupil do Cizinecké legie, ale kvůli záhy vypuknuvší válce byl z jejího svazku propuštěn a s dalšími československými letci přesunut na leteckou bázi Francazal, kde započal s výcvikem na francouzské technice.

V tomto působišti setrval až do poloviny května 1940, kdy se přesunul k jednotce Groupe de Bombardement II/21. Jako jeden z hrstky československých bombardovacích letců zasáhl v jejích řadách do přímých bojů. Frontové události však přivedly Francii k uzavření příměří s Německem, načež 18. června Karel Schoř podnikl spolu s dalšími čtyřmi Čechoslováky riskantní přelet do Velké Británie.

O měsíc později byl přijat do britského Královského letectva. První operační let vykonal 3. března 1941. Z jeho zápisníku letů lze vyčíst, že do září 1941, tedy do konce prvního operačního turnusu, vzlétl nad okupovanou Evropu více než 40krát. Po zaslouženém odpočinku ve funkci instruktora nastoupil v prosinci 1942 znovu k 311. peruti, tehdy již operující pod Pobřežním velitelstvím letectva, a na své konto přidal další čtyři desítky převážně protiponorkových patrol. Od září 1944 až do konce války působil jako instruktor u výcvikové jednotky na Bahamských ostrovech.

V poválečném Československu sloužil až do prosince 1947 v řadách vojenského letectva, kdy jako pilot odešel k Československým aeroliniím. V červenci 1950 byl však z ČSA propuštěn. Později došlo k jeho zatčení a odsouzení za velezradu k 16 letům odnětí svobody. V roce 1960 byl z vězení propuštěn a pracoval jako dělník v ČKD. Mezi lety 1968 až 1974 znovu působil jako pilot u ČSA.

Plukovník letectva in memoriam Karel Schoř zemřel 17. března 1986 v Praze.

 Kč
Autor: