Podstatná jména označující osoby se v němčině v obou rodech stejně jako v češtině liší. Historicky se pro zkrácení běžně používalo generické maskulinum, které rovněž známe z češtiny, tedy bylo zvykem, že výraz pro mužský rod zastupoval jak muže, tak ženy. Nyní se však žádná lingvistická debata neobejde bez tématu Gendersprache, což je genderově vyvážené vyjadřování, které se výslovně obrací na všechny posluchače a čtenáře.
Snahy o prosazování Gendersprache lze v Německu podle Víta Dovalila z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty UK pozorovat od 70. let minulého století. „Postupné zrovnoprávňování žen ve společnosti, kromě jiného na pracovišti, šlo ruku v ruce s hledáním způsobů, jak by se daly lépe používat jazykové struktury tak, aby nedocházelo k diskriminaci žen,“ říká.
