Cosi podobného zažila Amerika v létě 2016. V době, kdy média i průzkumy sázely na Hillary Clintonovou, filmař Michael Moore napsal text Pět důvodů, proč vyhraje Trump. Vycházel ze své zkušenosti. Působil jako blázen, ale trefil se. V Rozcestníku jsem ho pak pasoval na prognostika roku. Jak to bude letos?
The New York Times, list, který straní demokratům a Kamale Harrisové, publikoval v týž den dva protichůdné příspěvky – nahlédnutí do dvou paralelních vesmírů – od dvou svých kmenových komentátorů. Ani David Brooks, ani Ross Douthat není trumpovec. Ale nejsou to ani fanoušci radikálního progresivismu, spíše konzervativci, chápeme-li konzervatismus jako důraz na uměřenost, racionalitu a vzdělání. Douthat napsal text Jak zvítězí Harrisová a Brooks článek Jak zvítězí Trump. Možná to bylo tak, že Brooks si při losování vytáhl kratší sirku, kdo ví.
Proč podle Douthata těsně zvítězí Harrisová? Protože přijala programový i mediální minimalismus. Takový, jaký v oboru bytové kultury a úklidu svými knihami a TV pořady úspěšně šíří Marie Kondo (Japonka žijící v Kalifornii).
„Stát nad děním ztrácí kontrolu.“ Reportáž z německé obce, jež volí AfD |
Radikální progresivismus odrazuje dost fanoušků demokratů tím, že zahrnuje moc zájmových skupin. Každá má své požadavky a musí se přijmout všechny. Říká se tomu intersekcionalita a v praxi vypadá takto. Nemůžete si vybrat, musíte být pro vše – pro klimatickou spravedlnost, reprodukční spravedlnost, antirasismus, práva translidí, žen i domorodců. Stojíte-li za migranty, musíte stát i za učitelskými odbory. Nesouhlasíte-li důrazně jen s jedním z nich, cítíte se v té partě jako outsider, ba jako kacíř. Autor Rozcestníku se s tím poprvé setkal před lety v textech amerických židovských feministek, které nechápaly, proč musí podporovat i radikální Palestince.
Toto Harrisová odstranila. Ne cíleně, spíš z nouze zvolila minimalistický program podle vzoru Marie Kondo, který rozvíjí jen pár konkrétních bodů – třeba federální právo na umělé potraty. Tím oslabila jednu silnou stránku Donalda Trumpa: shromažďovat pod svůj prapor nespokojence. Toto je pro Douthata silný argument pro úspěch Harrisové.
Bilion sem, bilion tam. Proč americký veřejný dluh neklesne, ať vyhraje Trump, nebo Harrisová |
Teď se přesuňme do jiného vesmíru. Proč vyhraje Trump? Sledovat stále zprávy o kampani je podle Brookse zavádějící. Více prý záleží na tom, co mají lidé dlouhodobě uložené v hlavách. I toto lze doložit čísly z minulých kampaní. V Pensylvánii průzkumově vedli až do poslední chvíle Clintonová (2016) a Biden (2020), ale nakonec tam vyhrál Trump. Už dvakrát za sebou ho průzkumy podcenily. Nemůže se to opakovat? Důležitější jsou ale tyto body.
Červený (republikánský) model táhne víc než modrý (demokratický), píše Brooks. Nejrychleji rostoucí státy (Florida, Texas) většinou řídí republikáni, stagnující (New York, Illinois, Kalifornie, Pensylvánie) většinou demokraté. Červený model skýtá nižší náklady na bydlení, nižší daně a obchodní vitalitu. Modrý model vyšší náklady na bydlení, vysoké daně a vysokou nerovnost.
Demokraté jsou stranou vládnoucí třídy. Nejdůležitějším rozhraním v americké společnosti je podle Brookse předěl diplomů. Vysokoškoláci volí víc demokraty, středoškoláci republikány. Středoškoláci se dožívají nižšího věku, vykazují horší rodinné poměry, více umírají na drogy. Chudší voliči to berou jako nerovnost ve prospěch demokratů, spjatých s vysokoškoláky.
Americká remíza. Čím na sebe útočili Trump a Harrisová v ostře sledované debatě |
Sociální a morální soudržnost. Republikáni mohou být drsnými individualisty v ekonomice, píše Brooks, ale demokraté mohou být drsnými individualisty v morálce. Podle nich si jedinci mohou vybrat vlastní definici života. Ale lidé ve většině míst žijí v morálně soudržných komunitách. Toto jsou silné argumenty pro Trumpa.
A je tu i další argument. Ross Douthat, autor článku Jak zvítězí Harrisová, napsal o dva dny později text Proč si stále myslím, že vyhraje Trump. Své argumenty pro Harrisovou nemění. Ale kdyby byl nucen vsadit na výsledek peníze, vsadil by na Trumpa. Stojí-li proti sobě Trumpova koalice nespokojených a parta demokratů příliš dychtivá po vítězství, nemůže to neovlivnit čísla v průzkumech.
