Webbův kosmický teleskop přišel s dalším zajímavým objevem. Jeho vysvětlení je však zatím sporné. Dalekohled dokáže pozorovat velmi staré objekty ze samých počátků vesmíru. Je to i případ vzdálené galaxie GS 3073. Přístroj našel v jejím světle neobvykle vysoký podíl spektrálních čar signalizujících přítomnost dusíku. Tento prvek se v běžných hvězdách vyskytuje v malém množství.
Signál by ale mohl odpovídat tzv. hvězdám populace III. Ty se podle představ teoretiků mohly formovat na počátku vesmíru. Oproti dnešním hvězdám mají být neobvykle masivní.
Teorie u nich předpovídá velikost až tisíci- nebo dokonce desetitisícinásobku hmotnosti našeho Slunce. Je to hodně. Největší známá hvězda je R136a1.
Patří do sousední galaxie Mléčné dráhy, Velkého Magellanova mračna. Její hmotnost se odhaduje na zhruba 291 hmotností Slunce, povrchová teplota na asi 46 000 Kelvinů. Od Slunce je vzdálená asi 163 tisíc světelných let.
V interpretaci měření je na místě opatrnost. Galaxie GS 3073 má vyšší obsah těžkých prvků, než by mělo být ke vzniku supermasivních hvězd třeba. Dusíková anomálie tak může mít i jiné vysvětlení.
„Je pro nás velmi těžké najít nezvratný důkaz,“ řekl New Scientistu John Regan z univerzity v irském Maynoothu.
Pokud by ale gargantuovské objekty na počátku vesmíru skutečně existovaly, mohly by pomoci s řešením jiného zapeklitého problému. Umožnily by relativně rychlý vznik supermasivních černých děr. Objekty sedící v jádrech galaxií se totiž ve vesmíru objevily dřív, než by podle současných modelů měly. Astronomové dosud tápají, jak je to možné.
