Narodil se 31. prosince 1883 v obci Palonín na Šumpersku. Poté, co vychodil gymnázium, rozhodl se pro studium medicíny na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě, které úspěšně ukončil v roce 1909.
Nezlomný Frankie. Přežil dvě letecké havárie, utrpěl těžké popáleniny, přesto se pokaždé vrátil do kokpitu![]() |
Po své promoci a absolvování povinné vojenské služby, jejíž první část sloužil jako jednoroční dobrovolník u c. a k. pěšího pluku č. 18 a druhou jako asistenční lékař (hodnost rakousko-uherských vojenských lékařů na úrovni poručíka) v posádkové nemocnici v Brně, se nechal v prosinci 1909 aktivovat a stal se vojenským lékařem rakousko-uherské armády. Nejprve prodělal krátké studium na Vojenské lékařské aplikační škole ve Vídni, poté byl v hodnosti nadlékaře (nadporučíka) přidělen k posádkové nemocnici č. 13 v Terezíně.
Zde zpočátku konal službu na chirurgickém oddělení, později působil na interním oddělení, jehož se po svém povýšení na plukovního lékaře (kapitána) v roce 1912 stal přednostou. Roku 1913 byl jmenován praporním lékařem c. a k. dragounského pluku č. 14, nicméně zanedlouho byl následkem utrpěného úrazu na čas vyřazen z činné služby. Opět se do ní vrátil až v červenci 1914, tedy v předvečer vypuknutí první světové války.
Hned na začátku války byl jmenován velitelem záložní nemocnice v Trembovli na východní frontě, krátce nato, již 23. srpna, však padl do ruského zajetí. Byl poslán do Kyjeva, kde až do července 1915 působil jako nemocniční lékař. Poté byl odeslán dále do Ruska, kde až do léta 1918 pobýval v mnoha zajateckých táborech a naposledy vykonával lékařskou službu v zajateckém táboře v obci Tockoje v Orenburské oblasti. Odtud si v červenci 1918 podal přihlášku do čs. legií.
Do čs. vojska byl zařazen již 25. července a ihned přidělen k dispozici sborovému lékaři v Čeljabinsku. V říjnu 1918 převzal velení čs. nemocnice v Petropavlovsku. Jejím velitelem zůstal i později, když byla přemístěna do Jenisejsku a přejmenována na čs. nemocnici č. 4. Opustil ji až v květnu 1919, kdy se ujal funkce velitele zdravotního vlaku č. 5. Do vlasti se vrátil již v hodnosti majora zdravotnictva ve funkci hlavního lékaře 27. čs. lodního transportu.
Parašutista ze skupiny SPELTER. Rudolf Novotný velel jedné z nejúspěšnějších výsadkových operací za Západu![]() |
Po svém příjezdu do republiky se rozhodl zůstat v československé armádě a brzy začal stoupat v žebříčku funkcí i hodností. Zprvu byl přidělen opět do Terezína, kde působil nejprve v posádkové nemocnici č. 13, později v divizní nemocnici č. 3. Od února 1928 vykonával funkci zástupce přednosty zdravotní služby na Zemském vojenském velitelství v Praze, v roce 1931 byl jmenován velitelem divizní nemocnice 1 v Praze a v prosinci 1935 přednostou zdravotní služby na Zemském vojenském velitelství v Brně.
V červenci 1936 pak byl povýšen do hodnosti generála zdravotnictva. Během zářijové mobilizace v roce 1938 zastával funkci přednosty zdravotnické služby II. armády. Po březnové okupaci českých zemí byl v srpnu 1939 poslán do výslužby a pracoval jako soukromý lékař. Zemřel 20. dubna 1953 v Nových Kopistech.






















