S nástupem puberty se biologické hodiny mění. Dospívající mládež usíná v průměru o dvě hodiny později, ale vyučovací rozvrh se nemění. Prudce narůstají zdravotní problémy, nemoci a počet nehod.
Dostatek spánku je základ
Vědci z americké Minnesotské univerzity sledovali osm středních škol, na nichž začínala výuka v 08:55 místo v 07:35. Počet automobilových nehod, na nichž se podíleli tito středoškoláci, klesl o 70 procent. „Výzkum ukázal, že adolescenti, kteří dostatečně spí, jsou vystaveni menšímu riziku obezity a deprese. Mají lepší známky a kvalita jejich života je vyšší,“ vysvětluje pediatrička Judith Owensová, hlavní autorka jedné ze studií o spánku.
Čeští vědci poprvé v naší historii zkoumají noční duchy a přeludy |
Tato zjištění potvrzuje francouzský Národní ústav pro prevenci a výchovu ke zdraví (INPES): 30 procent dospívajících ve věku od patnácti do devatenácti let nespí dostatečně a 25 procent patnáctiletých spí méně než sedm hodin denně.
„Minimální doba spánku se má u osob tohoto věku pohybovat mezi osmi a devíti hodinami denně a večer by neměly chodit spát později než ve 22:00,“ uvádí lékař Jean-Pierre Giordanella. V době internetu však není začátek vyučování ve škole jediným problémem studentů. Spánek mládeže narušují rovněž moderní technologie.
Neschopnost se učit
Nedostatek spánku zhoršuje schopnost učit se novým věcem a dovednostem. Dochází také ke ztrátám bdělosti a koncentrace pozornosti během dne. Málo spánku způsobuje rovněž zhoršenou náladu, bolesti hlavy, deprese. Nedostatek spánku se také spojuje s obezitou: člověk zoufale pociťuje nedostatek energie, kterou se snaží doplnit místo spaní jinou cestou. Nové studie odhalily, že během spánku dochází v mozku k vyplavování toxických látek, které se v něm nahromadily přes den.
Nejnudnější hudba? Umělé bubny na začátku 80. let, říkají vědci |
Ve Francii se objevily názory, že začátek výuky na středních školách by rovněž mohl být upraven podle toho, zda je zimní či letní čas. Ve společnosti mimo to vládne diktatura časného vstávání, ačkoli existuje biologická realita: někteří jsou „sovy“ a vyhovuje jim pozdější odchod na lože, jiní jsou zase „ranní ptáčata“ a chodí brzy spát. Kdyby část populace zahajovala svůj denní režim později, mohlo by to přinést výhody v dopravě, neboť by se uvolnily ranní špičky.
