Zdrojem těchto údajů je sonda WMAP, která ve vzdálenosti asi 1,6 milionu kilometrů od Země měří intenzitu takzvaného zbytkového či reliktního záření. Právě to je pozůstatkem „porodních bolestí“ vesmíru. Vzniklo v době, kdy záření a hmota byly smíchány pohromadě v horkém raném vesmíru.
Jak vesmír chladl, hmota a záření se postupně oddělovaly a přestaly se spolu „bavit“. Vesmír se stal pro záření „průhledným“, snadno prostupným, takže se s hmotou přestaly navzájem ovlivňovat a záření „přežilo“ dodnes.
Sonda WMAP byla do kosmu vypuštěna v roce 2001 a údaje vysílala od svého uvedení do provozu. Jejich zpracování nějakou dobu trvalo, takže s nimi americký vědecký tým, který misi WMAP vede, poprvé vyšel na veřejnost v roce 2003. A s velkou slávou.
Jejich údaje pomohly například zpřesnit odhad stáří vesmíru i jeho tvaru a složení. Potvrdily také, spolu s jinými pozorováními, teorii tzv. inflace. Podle ní se vesmír na začátku rozpínal exponenciálně, tedy „nepředstavitelně“ rychle.
Odborníkům z týmu WMAP pod vedením Charlese Benetta ale jeden úspěch nestačil. Oznámili, že zveřejní zpřesněné analýzy doplněné o dva roky pozorování, tedy do roku 2005. Pak se odmlčeli. Kosmolog Sean Carroll, který se na výzkumu nepodílel, to shrnul slovy: „Ostatní si říkali buď: Páni, to je těžké, nebo: Kruci, ti museli narazit na něco úžasného.“
A jaká je skutečnost? Bohužel pro nás spíše to první. V tomto případě se vědecký pokrok nepohybuje mílovými a oslnivými kroky, ale spíše tempem mravenčím. Taková totiž byla práce, kterou Bennett a jeho kolegové odvedli: „Byla to ohromná piplačka, den za dnem,“ ocenil šéf práci svého kolektivu.
Jde o nenápadnou podobu vědeckého pokroku: údaje umožnily zpřesnit náš obraz vesmíru.
Můžeme nyní určit stáří vesmíru s přesností na 60 milionů let. Výzkum přesněji vymezil i vlasnosti některých elemetárních částic a dále podpořil teorii inflace. „Jde hlavně o zpřesňování základních kosmologických parametrů,“ řekl LN Jiří Bičák z Matemicko-fyzikální fakulty UK v Praze.
Zajímavým pokrokem je měření polarizace zbytkového záření. Ta umožnila lépe určit okamžik, kdy se zažehla první hvězda, na dobu kolem 400 milionů let po vzniku vesmíru.
Přestože jsou nové informace z WMAPzajímavé, revoluci neznamenají. Ta už proběhla. když kosmologie během posledních let z družice WMAP i jiných zdrojů získala důkazy pro teorie, které před dvaceti lety byly jenom na papíře, či proti nim.
21. března 2006 9:39
PRAHA -
Kosmologové dostali na stůl novou práci: po třech letech čekání byly zveřejněny další údaje z nejstarší minulosti vesmíru. Z doby, kdy mu bylo mnohem méně než vteřina.
