Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Žampion a šampion. Vážně i nevážně o poťouchlých lingvistických událostech

  13:30
Vzpomínám si, jak můj děda říkával, že největší blbosti jsou v novinách o Vánocích a Silvestru. Přitom bych řekl, že za něj ještě nebyly takové jako teď. Nicméně se tímto vyprošťuji z obliga a cítím se oprávněn k nějaké grotesce namísto hlubších mouder.

Žampion pozná snad každý. Ale… málokdo už ví, že houba zdaleka není jen její nadzemní část, tedy noha a klobouk (jimž se odborně říká plodnice). Většina houby je schovaná v půdě. Houbaři jí říkají podhoubí a odborně se nazývá mycelium. „Jedná se o jednotlivá vlákna složená z buněk navazujících na sebe, která prostupují celou půdou. Mycelium je hlavní tělo houby,“ vysvětluje odborník Petr Kohout. | foto: Depositphotos

Byť se mi Silvestr nejeví už tak násilným svátkem institucionalizovaného humoru v médiích, jakož i povinně tolerovaného amatérského pití, jak si pamatuji z dřívějška. Jiné zvyky ovšem přetrvávají, některé pro mě doživotně nepochopitelné, např. to neodolatelné puzení tolika lidí vytřískat před barákem arzenál petard, i kdyby stály milion. Nebo půlnoční ťukání šampaňským, ač vlastně taky nevím, proč to musí být zrovna šampaňské, a ne třeba plzeňské, žitná, marillenschnaps nebo vůbec nic.

Lingvistické souvislosti se mi občas proplétají v poťouchlý uzel. Že je něco šampaňské, neznamená přímo šumivé, jak si myslel jeden kamarád, ale polní čili – při troše básnické licence – téměř polské. Neboť to pochází z Champagne, kraje polí, champ jsa pole francouzsky (a podobně v dalších jazycích) od latinského campus. Šampáňo je tak trochu poláňo. Zato Polsko není bezprostředně zemí polí, nýbrž kmene Polanů, kteří žili na pláních v dnešní pole ještě neoraných.

Je to jako byste potkali žirafu v lese, říkají vědci. Na Pálavě rostla americká houba, vědci ji zkoumali 13 let

Jednoho vrhu jsou ovšem žampion a šampion. První jako houba polní na rozdíl od lesních, i když obrozenci ji odborně nazvali pečárkou na úkor polníku. A francouzsky je champignon houba úplně každá. Také o šampionech se mluví čím dál víc, nezřídka díky módnímu sportu MMA: máme šampiony té které váhy, občas je to i obecné označení uznávaného bojovníka. Což je opak původního šampiona jako nejprostšího bojovníka polního.

Ti zápasníci občas říkají v rozhovorech věty typu Jedu do Polska na kemp (tj. za kvalitním tréninkem), chci být šampionem, což by šlo přeložit, že jedou na polní pobyt, neboť camping je trávení času v poli, aby z nich byli mistři polního boje. Jen asi nebudou bydlet v kampusu, to by neodpovídalo jejich postavení. Championship a šampionát je zase mistrovství ve smyslu soutěže v nějaké dovednosti. Přitom to značí něco jako polnictví, campeón nebo campione je ten, kdo nejlépe uspěl v poli a komu zpívají We Are the Champions, do zblbnutí opakovaný hit při vyhlášení vítězů.

To již zmíněný campus univerzitní je historicky pole ve významu cvičiště, kde se mladí připravují na kampaň. Jak si tak někdo občas stěžuje, že proti němu vedou kampaň (např. účelovou), přitom je to v původním smyslu polní tažení. Jiní vedou kampaň volební čili polní tažení na mozek co největšího počtu voličů. Jedině snad řepná kampaň si podržela nepřenesený smysl, neboť cedulemi s tímto nápisem se donedávna omlouval bordel na silnicích během sklizně.

Je zajímavé, jak má lecjaká terminologie společný zdroj ve slovech označujících realitu kdysi generelní a každodenní. Pokud jste se v tom neztratili. A pokud ano, ztráta v jazyce je zadáním těchto fejetonů, viz podtitul. Všechno souvisí se vším, abych si přece jen jedno moudro neodpustil.

Žampion a šampion jsou jednoho vrhu. První jako houba polní na rozdíl od lesních a francouzsky je champignon houba úplně každá.

Autor je překladatel.

Autor: