Jednou z nejúspěšnějších knih moravského učitele a nadšeného esperantisty Františka Omelky (1904–1960) se stala v roce 1946 vydaná útlá knížka Štafeta, která se kromě překladu do esperanta (La Alaska Stafeto, 1952) dočkala i německé či anglické verze. Omelka se nadchl pro příběh, jenž měl silné humanitární poselství, oslavoval lidskou solidaritu i odhodlání, a navíc z něho sálala drsná ledová romantika příběhů Jacka Londona či Františka Běhounka, českého radiologa, účastníka polární výpravy na severní pól vedené italským generálem Umbertem Nobilem a autora z ní čerpající knihy Trosečníci na kře ledové (1928).
Kniha vypráví o události, kdy na přelomu let 1924 a 1925 v aljašském městě Nome vypukla epidemie záškrtu.
