Kdo má určité charakterové vlastnosti, má větší sklony zabořit se do internetu. A nejsou to jen problematické vlastnosti, jako je narcisismus či posedlost, které nás vedou k tomu, že na sociálních sítích trávíme většinu dne, ale také družnost a svědomitost.
Poprvé to ukázala studie Binghamtonské univerzity ve státě New York. Vědci dali dotazníky více než třem stovkám studentů vysokých škol, aby zkoumali charakteristické rysy jejich povahy a jejich způsob užívání technologií, zejména sociálních médií. Seznam zahrnoval otázky typu: „Zanedbáváte důležité věci a místo toho trávíte čas na internetu?“ Nebo „Když nejste na sociálních sítích, cítíte neklid?“ či „Zkusili jste již omezit čas trávený na sítích bez jakéhokoli úspěchu?“.
Češi z internetových prohlížečů používají nejčastěji Chrome, obliba Firefoxu klesá |
Vědci pak rozdělili sledované osoby na základě pěti charakteristik: extraverze, přívětivost, svědomitost, neurotismus a otevřenost.
Jak již ukázaly jiné studie, extraverze a otevřenost novým zkušenostem nejsou spojeny s posedlostí sociálními sítěmi. Jinak tomu je u dalších charakteristik a v jejich vzájemné součinnosti. Svědomitý jednotlivec, který se vyznačuje vysokou sebekontrolou a vytrvale sleduje určitý cíl, není přilepený na svůj chytrý telefon a počítač, zatímco neurotický jednotlivec, který často prožívá negativní emoce, jako je stres a úzkost, má tendenci uchylovat se k sítím, aby uvolnil napětí. Vědci studovali pokusné osoby s oběma těmito rysy a překvapivě konstatovali, že tu je silné nebezpečí závislosti.
Tedy také ten, kdo se vyznačuje velkou disciplínou a sebekontrolou, může doslova propadnout sociálním sítím. Proč? „Vysoká úroveň úzkosti pravděpodobně anuluje sebekontrolu, kterou má svědomitá osoba,“ vysvětluje jeden z autorů studie Isaac Vaghefi.
Trollové na sociálních sítích
Ještě více pozoruhodný je druhý závěr. Panuje domnění, že osoba závislá na sociálních sítích je troll, narušitel sítě, který píše nepřátelské a urážlivé komentáře, nemá reálný společenský život a kompenzuje si to ve virtuálním prostoru. Tento stereotyp je však třeba přehodnotit. Vaghefi a jeho tým totiž zjistili, že osoby se všemi rysy přívětivosti (která zahrnuje empatii a přátelskost) a svědomitosti, tedy dvěma pozitivními vlastnostmi, mají rovněž sklon využívat neúměrně sociální média.
„Můžeme to označit za závislost s kladným znaménkem. Tyto osoby používají sociální nástroje k tomu, aby pomáhali druhým, starali se o jejich přátele, byly v co nejužším spojení s lidmi, které mají rádi. Nepoužívají internet protispolečenským způsobem, jak se to často stává u toho, kdo je závislý,“ vysvětluje Giuseppe Riva, docent psychologie a nových komunikačních technologií na milánské Katolické univerzitě.
Studie má širší význam. „Potvrzuje moc, jakou mají sociální sítě v tom, jak usměrňují aktivity uživatelů. Je třeba, abychom uvážili všechna rizika, neboť jak vidíme, tyto sítě jsou s to přitáhnout a začlenit do svých mechanismů všechny tyty osobnosti, nejen ty s negativními vlastnostmi, jak se soudilo dříve,“ dodává docent Riva.
