O Zdeňce Koubkové, prvorepublikové sportovní hvězdě, vyšel v roce 1935 román – dnes bychom řekli feministický – Zdenin světový rekord. Ten měl hrdinku oslavovat, ale nastal pravý opak, román její život od základů změnil.
„Měli jsme delší dobu podezření a stejně jako atletky v našem klubu jsme chtěli poznat jisté tělesné detaily Koubkové. Ty jsou viditelné ve sprchách, že ano... Tady ovšem nikdo neměl šanci. Zdena totiž nikdy s atletkami do sprch nevkročila.“
„Ta kniha nás, atlety ve Strakovce, svým vyzněním pobouřila. Proto jsme se rozhodli, že Koubková už nikdy nevkročí na naše hřiště. Dosud jsme jí říkali Zdeno, ale vždy ji brali jako kluka. Hrála s námi fotbálek a v tělocvičně ‚sprostou hru‘, jak jsme pojmenovali košíkovou s ragbyovým míčem, při níž byly povoleny fauly. Tušili jsme, že je to kluk, i když ze sebe dělal holku! Ale až když vyšla ta knížka, došlo nám, jaký je to podvod. Nechal o sobě napsat jako o atletce. V knize byly dokonce jeho fotky ze závodů žen!“ vzpomínal běžec Stanislav Otáhal, který závodil na berlínské olympiádě v roce 1936. I po několika desítkách let nedokázal skrýt rozhořčení...
„Lidé byli empatičtější, než bychom čekali,“ říká autor knihy o první české queer atletce Zdeně Koubkové |
Narodila se 7. prosince 1913 v Paskově u Ostravy v rodině šafáře velkostatku. Měla sedm sourozenců a od narození byla považována za děvče, byť to tak úplně jednoznačné nebylo.
