Skutečný zrod začal nepochybně mikroskopickým světem, jenž se prakticky nezachoval, takže nezbývá než se pohybovat v hypotézách, které praví, že se život objevil na Zemi někdy před čtyřmi miliardami let. Neptejme se, jak se objevil, úplně jasné to není. Čas od času se dokonce vynořuje představa panspermie, podle níž byl k nám život zanesen z kosmu.
Chemik Svante Arrhenius (1859–1927) dokonce soudil, že to byly jakési „zárodky“ unášené slunečním větrem. Dnes se někdy připouští, že na Zemi mohly být v amorfním ledu dopadajících jader komet zaneseny složitější chemické sloučeniny, které možná přispěly k formování živé hmoty.
Ovšem skutečný mikrobiální život začal asi před 2,5 miliardy let ve formě jednoduchých fotosyntetizujících sinic produkujících kyslík, což zásadně měnilo zemskou atmosféru. Tyto mikroorganismy nemají buněčné jádro, které se, opět odhadem, objevilo asi před dvěma miliardami let. A vznik komplexního života se klade do doby asi před 1,6 miliardy let, takže nepřekvapí, že roku 2010 vzbudil pozornost nález z afrického Gabunu stáří přibližně 2,14 miliardy let.
Francouzští vědci učinili tento nález v geologické lokalitě, kde se mohly takové mikrofosilie zachovat. Vědecký svět je ale v zásadě skeptický, takže první a postupně převažující názor byl, že to jsou patrně opět drobné konkrece, tentokrát pyritu, disulfidu železnatého, který známe jako „kočičí zlato“.
Vznik komplexního života klademe do doby asi před 1,6 miliardy let, proto vzbudil pozornost nález z afrického Gabunu ve stáří přibližně 2,14 miliardy let.
Francouzi se nevzdávali, shromáždili další předpokládané fosilie a nasadili moderní analytické metody, které se mezitím rozvinuly. Je známo, že eukaryoty mají tendenci hromadit lehčí izotopy prvků, čítaje v to zinek, významný v metabolismu. Ukázalo se, že právě takové izotopy převažují v gabunských vzorcích.
A nejen to: v místních horninách je zvýšený obsah arzenu, nepochybně toxického, přičemž tento prvek je v materiálu obsažen rovnoměrně. Ovšem v údajných mikrofosiliích tomu tak není – vypadá to tak, jako by buňky „uklidily“ arzen kamsi stranou, možná aby ho odstranily. Jestliže to skutečně kdysi buňky byly, pak posouvají datování života do vzdálenější minulosti, ale na konečný závěr musíme počkat.
Asi se nedá vyloučit žádná možnost. Ani to, že gabunský nález je produktem ojedinělého vývoje, jak soudí dr. Ernest Chi Fru: „Připadá mi, že (gabunský materiál) dokládá, že se složitý život mohl vyvinout dvakrát v historii.“ Jen dodejme, že možná i víckrát, jen ne vpodvečer či dopoledne jednoho dne.
