Vědci samozřejmě nepřičítají formování zlatých žil a posléze nugetů objevujících se ve vodních tocích po zvětrávání zlatonosných minerálů božské intervenci, nicméně otázka vzniku těchto lákavých nálezů je pořád živá. Je jasné, že na začátku jsou zlaté žíly ve skále, která se postupně rozpadá, a nugety jsou splavovány do nejbližšího příhodného toku, odkud se získávaly po věky rýžováním.
V dobách formování těchto ložisek bylo zlato ve formě roztoků svých solí ve středních a nižších vrstvách zemské kůry, odkud postupně prosakovalo do trhlin ve vhodných geologických formacích. Podle odhadů jsou tři čtvrtiny zlatých žil v křemenných minerálech. Vědci soudí, že v těchto roztocích někdy postupně vznikají nanočástice zlata, které mohou dále kondenzovat ve větší agregáty, tvoří pak mocnější žíly a tím i budoucí velké nugety. Nesnáz je, že tyto nanočástice nemají dost chemické energie, aby mohly začít kondenzovat na stěnách trhliny v křemenu a tvořit silnější zlatou žílu.
Na Rakovnicku se našly vzácné keltské mince, nejmenší čtyřmilimetrová je unikát |
Nedávno navrhl vysvětlení takového procesu dr. Christopher Voisey (Monash University, Austrálie), který usoudil, že by nezbytnou energii mohl poskytnout piezoelektrický jev – elektrický signál vznikající při mechanické deformaci některých materiálů. Právě křemen je vhodný, protože se v něm střídají kladně nabité ionty křemene se záporně nabitými kyslíky. Při stlačení se náboje rozloží asymetricky a vzniká elektrické pole; při poklesu tlaku je změna opačná.
Virtuální pokus v laboratoři potvrdil, že za takových podmínek opakované komprese by se v křemenném systému formovaly z roztoků solí zlata nanočástice tohoto kovu a usazovaly se na povrchu minerálu. Jak ale vyvolat piezoelektrický jev v přírodních podmínkách? Mohlo by to nastat při zemětřesení, není tedy vyloučeno, že při některých pohybech litosférických desek vyvolávajících vhodné otřesy mohly vznikat masivnější zlaté žíly. Možná. Je to jen hypotéza.
Ozývají se i skeptické hlasy – proč se velké nugety objevují jen místy, když zemětřesení obvykle zasahuje rozsáhlé oblasti? A jak dlouho má působit piezoelektrický efekt, aby se ložisko zlata vůbec zformovalo? Témat dalšího výzkumu je hodně.
Zlatá horečka v Austrálii. Prospektory žene vysoká cena i nálezy obřích nugetů |
Ještě dodatek: ač není známo, že by se nějaký král omyl v některém z tuzemských vodních toků, jihočeská rýžoviště zlata provozovali již Keltové v 5. až 1. stol. př. n. l. Podle odhadu byla v povodí Otavy výtěžnost 0,2 až 0,6 gramu na krychlový metr písku, na Krásnohorsku dokonce 0,2 až 1,5 gramu. Dodnes se z tuzemských rýžovišť získalo asi 22 až 56 tun zlata. Jak patrno, odhaduje se to obtížně.
V jižních Čechách zlato rýžovali již Keltové, a to od 5. stol. př. Kr. Podle odhadů se z tuzemských rýžovišť od té doby získalo 22 až 56 tun zlata.
