Těžko asi najít v posledních letech další tak velký rozdíl mezi dvěma knihami jednoho autora. Debut Zuzany Kultánové, novela Augustin Zimmermann, se odehrává v 19. století, vychází z reálného příběhu, jeho hlavním hrdinou je muž a vyústění příběhu je nesmírně tragické. Zato román Zpíváš, jako bys plakala je zasazen do přítomnosti – nedávné minulosti –, to, jak moc vychází z reálného příběhu, se můžeme jen domnívat, hlavní postavou je tu mladá žena a vyústění příběhu je taky typicky ženské – jde vlastně o happy end.
Zároveň však je Zpíváš, jako bys plakala důrazným stvrzením toho, že si Zuzana Kultánová (1986) za Augustina Zimmermanna (2016) Cenu Jiřího Ortena, určenou pro literáty do 30 let, zasloužila. Respektive toho, že porota tehdy ocenila vskutku nadanou prozaičku. Protože Augustin Zimmermann možná byl dobrý právě především k tomu, aby ukázal, že Zuzana Kultánová takzvaně umí. To, že byla novela napsána nyní, poznáme totiž snad pouze podle maličkostí, například užití slova „lolitky“, jinak působí jako kdesi nalezený archivní kousek, tedy samoúčelný produkt.