Dosud se Tomáš Ortel tvářil jako umělec s vyhraněnými názory na migrační krizi či českou politickou scénu, nyní se však před sněmovními volbami stává stěžejní postavou pro krajně nacionalistické hnutí Řád národa-Vlastenecká unie.
Pouze slova a hudba nic nezmění, říká Ortel
Když dva roky po sobě přebíral sošku při slavnostním udílení hudební ankety českých slavíků, usilovně se bránil nálepce člena „xenofobní“ kapely, která zpívá mimo jiné: „Pro Aláhovo slávu, uříznou ti hlavu. Mají jen o to snahu, zastavme šílenství!“ Zpěvákovi mnozí také připomínají jeho minulé působení v nacionalistické kapele Conflict 88, která se ve svém názvu odkazuje na nacistický pozdrav (odkazuje na dvě osmá písmena v abecedě, tedy pozdrav Heil Hitler)
Teď však dospěl Ortel k závěru, že „pouze slovy a hudbou nepůjde změnit nic“. Své jméno tedy spojuje s krajně nacionalistickým hnutím. Alespoň tak jej označuje odborník na extremismus Miroslav Mareš.
Úryvek z písně Mešita kapely Ortel:„Cítím se podveden, když ti, co vedou zem, Kde nenávist je ctnost a vražda poslušnost, Cítit se budou v právu |
Zato členové hnutí jej prezentují poněkud vzletněji: „Politické hnutí Řád národa - Vlastenecká unie je hnutím všech vlastenců, kteří jsou odhodláni vyměnit svoji netečnost za snahu k zachování identity a suverenity vlasti, tradičních rodinných hodnot, tradic, historických odkazů a absolutní rovnosti všech, bez rozdílů před zákonem,“ stojí na oficiálních na stránkách hnutí.
Ortel si spolupráci se stranou, která neskrývá jasně protiimigrantský postoj, vybral z mnoha důvodů. „Pokud mohu uvést, proč jsem vstoupil na společnou cestu právě s Řádem národa - Vlastenecká unie, tak první část odpovědi je již skryta v tomto slovním pojmenováni, které jednoznačně vyjadřuje postoj tohoto hnutí. Vlastenectví a odhodlání bojovat, zde není dáno jen proklamacemi, ale i přístupem jednotlivců v tomto uskupení. Vzdávají se imunity a jejich předseda netouží po funkcích a sám nikam nekandiduje, členové si za své peníze polepují svá auta a stává se z toho všelidové hnutí,“ uvedl v prohlášení zaslaném ČTK.
V tom mimo jiné sdělil i následující: „Já, Tomáš Ortel, tedy nadále zůstávám trubadurem celé vlastenecké fronty a patriotů, a spojil jsem svou cestu s cestou Vlastenecké unie. Do politiky nevstupuji, ani za nikoho nekandiduji, jen ukazuji cestu, která by mohla vést ke změně k lepšímu.“
Podnět k nastoupení společné cesty Řádu národa – Vlastenecké unie a Tomáše Ortela podle předsedy hnutí Josefa Zicklera vzešel od části zpěvákovy fanouškovské základny. „Ta se zároveň rekrutuje z naší členské základy,“ doplnil šéf politického uskupení. Ortel však podle něj i přesto zůstává údajně „samostatným suverénním subjektem s vlastním názorem a postojem“.
  |
Společná cesta prý stojí především na stejné rétorice i cílech. „Tomáš Ortel tedy nemá žádnou úlohu. Jde dál jako Ortel a my jako Řád národa - Vlastenecká Unie. Změna je pouze v tom, že jdeme spolu jednou cestou. Řekl bych to těmito slovy: ‚Byl vyřčen ortel, že v této zemi musí konečně nastat řád‘,” uvedl pro server Lidovky.cz Zickler s tím, že rozhodně očekává úspěch ve volbách do dolní komory Parlamentu.
„Znáte snad bojovníka, který jde do střetu s tím, že neuspěje? To by byl předem odsouzen k prohře. Máme fantastické a pracovité lidi. Nejsme malým subjektem. To se o nás pouze říká. Stačí porovnat členské základny a struktury, zjistíte, že opak je pravdou,“ vysvětlil Zickler svou domněnku.
Marginální hnutí
Podle odborníka na extremismus a politologa z Masarykovy univerzity v Brně Miroslava Mareše je však úspěch ve volbách spíše nereálný. „Oni si dělali ambice už v krajských volbách, které se nenaplnily. Zatím tedy zůstávají marginálním hnutím,“ řekl s tím, že voličská scéna je stále hodně roztříštěná. „Hnutí s poloezoterickým zázemím není něco, co by mohlo v českém prostředí natolik zafungovat,“ vysvětluje dále.
Řád národa vidí z ideologického hlediska jako mix českého vyhroceného nacionalismu s proruskou orientací. „Proto je zajímavá cesta Tomáše Ortela ze skupiny Conflict 88, která se objevovala v progermanském prostředí, až sem, do prostředí, které dává důraz na sovětské vítězství v druhé světové válce. Prostředí nazi-skinů se přitom v 90. letech se upíralo k německým obětem války. Je to tedy ideologicky paradoxní cesta,“ poukázal Mareš na nelogičnost Ortelova kroku.
Postava lídra skupiny Ortel by podle něj nicméně hnutí mohla se zvýšením popularity. „To se určitě může stát. Tomáš Ortel je v tuto chvíli pro spektrum svých příznivců populární,“ uvedl Mareš.
Fanoušci to nepřijmou, míní expert
Zároveň prý ale dost riskuje. „Dosud se stavěl do pozice umělce, který mluví za lidi. To bylo například období, kdy se proslavil mezi lidmi písní Mešita. Jakmile se ale vymezoval na některých demonstracích vůči politice, tak už to tolik nepřijímali. Ještě větší politizace nemusí být pro část příznivců to, co chce,“ vysvětlil své tvrzení. V tuto chvíli proto nevidí v Řádu národa výrazný nebezpečný potenciál.
„Hnutí je v tuto chvíli marginální. Řekl bych také, že i na prokremelské sympatizanty je stylizace do nějakého řádu trochu moc. Nemusí to jimi být vnímáno pozitivně. V našem prostředí to může ovlivnit několik jedinců, ale nemyslím si, že by to mohlo mít širší společenský dopad,“ podotkl dále.
Příznivce si však hnutí získalo již v minulosti například na jižní Moravě, kde mělo podle vyjádření krajského vedení už kolem šesti stovek členů a další se hlásili.
Na popularitě získal Řád národa také potom, co do boje o senátní křesla vyslal Jiřího Maria Siebera, který podle informací týdeníku Reflex zpochybňoval holocaust a existenci plynových komor. Jiří M. Sieber však jakékoliv popírání holocaustu a plynových komor odmítá.
