Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Osamělí v běsnících dějinách

Česko

Slova „sovětský člověk“ asociují dav - prvomájový na Rudém náměstí, vojska na bitevních polích, miliony v táborech. Kniha Šeptem britského historika Orlanda Figese umožňuje vidět v masách unikátní jednotlivce. A činí tak se silou velkého románu.

Těžko si představit generaci, jejíž příslušníci by toho během relativně krátké doby prožili víc než lidé, kteří se narodili kolem roku 1920 v Sovětském svazu. Přišli na svět za občanské války, jejího vraždění a obecné nouze, pak krátkodobá úleva v době tzv. Nové ekonomické politiky, nástup Stalina k moci, hladomory a masové represe především kvůli kolektivizaci, materiální vzestup (pro některé) ve třicátých letech, zároveň ale pokračující perzekuce a fízlování, jež vyvrcholily v letech „velkého teroru“, po něm druhá světová válka. Když skončila, bylo jim kolem pětadvaceti.

Právě příslušníci téhle generace tvoří velkou část mnoha a mnoha hrdinů Figesovy knihy. Z prací britského autora už v Česku vyšly spisy Natašin tanec, pozoruhodné kulturní dějiny Ruska 19. a počátku 20. století, a Lidská tragédie, v níž Figes psal o letech revoluce a občanské války. Pro jeho knihy je charakteristický cit pro detail a jeho plastické vylíčení, vnímání historie ne jako příběhu střetávání a vzájemného ovlivňování různých neosobních dějinných sil, ale jako toku osudů, proměnlivých a nezjednodušitelných. Píše stylem nepodbízivě poutavým, jaksi zdrženlivě citovým, Šeptem si troufnu označit za jeho vrcholné dílo.

Při přípravě knihy Figes a jeho tým vyzpovídali stovky pamětníků, hlasy těch, kdo se nedožili, zaznívají z úryvků deníků (psát si ho byla ve Stalinových dobách činnost velmi riskantní), korespondence, memoárů. Velké historické postavy - Stalin, Bucharin, Ježov a další - v Šeptem vystupují jen okrajově, hlavní role patří těm, jejichž životy rozhodnutí těch „velkých“ zásadním způsobem ovlivňovala. Figes v knize postupuje víceméně chronologicky - od druhé poloviny dvacátých let ke Stalinově smrti a slavnému Chruščovovu projevu na 20. sjezdu. Poslední kapitola Paměť se dotýká událostí padesáti let, jež následovaly. Jednotliví vypravěči z knihy na dlouhou dobu mizí, aby se pak zase vrátili, čtenáři to umožňuje nahlédnout vrtkavost jejich osudů. Z privilegované dívky, jíž funkcionářští rodiče dali jméno Marksena (podle Marxe a Engelse), je o pár desítek stránek dál pronásledovaný potomek „nepřátel lidu“. Ze syna z kulacké rodiny, jehož vypráskali z rodného stavení do sirotčince, se mohl stát zapálený komsomolec a třeba i agent NKVD, jehož úkolem bylo zatýkat někdejší kolektivizátory. Všechny ty postavy jsou svým způsobem osamělé, v zájmu přežití svého i svých blízkých musely udržet jakousi neproniknutelnost. Spoustu věcí bylo nutné utajit přede všemi - svoje nejvnitřnější pocity, rodinnou historii, postoje, pochyby. Figes v Šeptem dokumentuje osudy mnoha lidí, kteří před vlastní rodinou desetiletí skrývali pravdu o svém původu, věřících, kteří před dětmi svou víru zatajili, aby se potomci v sovětském systému lépe adaptovali, lidí, kdo o některých věcech nedokázali promluvit buď vůbec, nebo jen - jak říká název knihy - šeptem.

Každodenní dilemata Aby přežili v době, jež jako by se vymkla veškeré kontrole, museli osvědčit ostražitost a schopnost velké sebekontroly. Figesem rekonstruované osudy jsou také sledem voleb, v nichž šlo často o všechno - nechat se sebrat, nebo se pokusit utéct (autor na mnoha příkladech dokládá, že uniknout někdy nemuselo být tak obtížné - sovětská byrokracie vzdor své všemocnosti nebyla zrovna výkonná), otevřít dveře dětem zatčeného, nebo ne, zapřít otce, nebo ne... V těch volbách Figesovi vypravěči z dnešního hlediska často selhávali, autorovi se ale daří zpřítomnit obrovský tlak, jemuž ti lidé byli vystaveni, zásadní morální soudy pak jeden vynáší o něco zdráhavěji.

Kniha Šeptem ale také přináší obrazy mnohého a někdy až těžko uvěřitelného vypětí a hrdinství, jehož někteří byli schopni - učitelky, které ze svého vypomáhaly dětem zatčených, babičky, které je vychovávaly, manželé a manželky trpělivě a obětavě usilující dostat se do blízkosti vězněného partnera nebo udržet rodinu pohromadě. Ti všichni vzdorovali systému na „soukromé frontě“. Takoví lidé jistě netvořili většinu, ale příklady těch, kdo byli ochotni podstoupit riziko laskavosti nebo prostě lidskosti, Figes nachází ve všech vrstvách společnosti - ojediněle dokonce i mezi příslušníky NKVD.

Autor se nesoustředí na ty největší hrůzy stalinismu, jakkoliv je samozřejmě ani nepomíjí. Větší pozornost věnuje všední realitě režimu, ukazuje také, do jak veliké míry s ním byli občané identifikováni - vlivem propagandy, výchovy, strachu. Bolestně mohou působit popisy snah dětí pronásledovaných dosáhnout společenského přijetí - třeba vstoupit do Komsomolu. A smutné vnitřní boje uvězněných straníků a jejich příbuzných, rozpolcených mezi pomýlenou vírou a vlastní zkušeností (velmi často v tom střetu prohrála). Figesovi Sověti jsou lidé, jež si čtenář díky knize umí lépe představit, pocítit empatii třeba i vůči těm z nich, u nichž by to nečekal. Zároveň si ale uvědomí meze vlastní představivosti v konfrontaci s osudy a dilematy, nad nimiž je možné jen ustrnout v hrůze a snad i pokoře.

Orlando Figes: Šeptem Soukromý život ve Stalinově Rusku

přeložila Petruška Šustrová vydal Pavel Dobrovský - BETA 655 s.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!