Speciální vlak, péče o hroby v zahraničí, muzeum a možná i velkofilm. Tak by chtělo ministerstvo obrany v roce 2014 oslavit sto let od vzniku československých legií. Peníze se však budou hledat těžko.
PRAHA Kovář Martin Slováček byl u Tomáše G. Masaryka častým hostem. V Lánech se mu staral o stromy a občas i něco opravil. První československý prezident zkrátka nedal na bývalé legionáře dopustit. Lesk prvních českých vojáků chce znovu oprášit současné vedení ministerstva obrany. „V legiích byl můj dědeček i prastrýc,“ vysvětluje ministr Alexandr Vondra.
Společně s Českou obcí legionářskou a válečnými veterány tak už začal resort připravovat plán oslav výročí založení československých legií v roce 2014. „Začalo to obnovováním hrobů v Rusku. Při tempu jeden hrob za rok jsme si ale řekli, že je to potřeba urychlit,“ přibližuje vznik velkolepého projektu Legie 100 Kamila Tichá z ministerstva obrany, která má oslavy na starosti. Podle jejích slov nyní resort počítá, že každý rok by na desetileté oslavy uvolnil 60 milionů korun. V těch je například započítán i vznik funkčního legiovlaku, který připomene osudy legionářů na transsibiřské magistrále. Vagony k rekonstrukci poskytne Národní technické muzeum.
Předběžně se počítá i s tím, že další obnova hrobů legionářů a veteránů by měla vyjít na 200 milionů. Najdou se peníze i na film?
Ministerstvo mluví i o natočení tematického filmu, dokumentu či seriálu, který by mohl stát až čtvrt miliardy. „Z našeho rozpočtu jsme tohle ale zatím vyřadili,“ říká náměstek ministra obrany Michael Hrbata. Nabízí se, že snímek by natočil režisér Václav Marhoul, který nyní s armádou spolupracuje a na svém kontě má ceněný válečný Tobrúk. „Kdyby mi to nabídli, tak to stoprocentně odmítnu. V té době budu točit film podle předlohy Nabarvené ptáče,“ reaguje Marhoul.
Peníze na celý projekt by podle představy jeho autorů měly poskytnout i ostatní resorty. Ministr Vondra proto čeká, až bude mít návrh konkrétní podobu, a pak ho představí vládě.
Podle Kamily Tiché by se hlavním partnerem mohlo stát ministerstvo zahraničí. To se však na myšlenku zatím dívá rezervovaně. „Na takové akce nemáme peníze. Toho času jsou tu věci, které nás tíží více,“ říká šéf diplomacie Karel Schwarzenberg.
Alexandr Vondra však dodává, že je stále ještě dost času na přípravu. Před ostatní ministry chce jít až s finální verzí.
Hlavně pro vojáky Sami legionáři však projektu už nyní věří. „Je třeba osvětlit, jak vznikla samostatná Československá republika,“ myslí si mediální tajemník České obce legionářské Milan Řepka.
Podle vojenských historiků pak bude celý projekt určený především pro současné vojáky, aby si uvědomili, jak dlouhou tradici má česká armáda.
***
„Maršparády“ po česku
PŘED ROKEM 1989: * Vojenské přehlídky se konaly pravidelně už v době 1. republiky. * Od roku 1950 organizovalo vojsko průvody po sovětském vzoru. Součástí nových pořádků byla účast více lidí a masivnější představení techniky. Kvůli velikosti armáda zvolila Letnou, poprvé se tam přehlídka konala v roce 1951. * Od 50. let byly přehlídky zpravidla každých pět let u příležitosti konce druhé světové války. * Poslední přehlídka se uskutečnila na Letné v roce 1985 ke 40. výročí konce 2. světové války. 7. A 8. KVĚTNA 2005: * Návrat ve velkém stylu předznamenaly oslavy 60. výročí konce 2. světové války. * Na Letnou do Prahy se sjelo až sto tisíc návštěvníků. Sledovali, jak více než hodinu po pláni pochodují členové historických klubů a zástupci států, které se podílely na osvobození Československa v roce 1945. * Široké zastoupení měla i bojová technika či dobová i moderní vojenská vozidla – džípy či gripeny.
28. ŘÍJNA 2008: * Poprvé od pádu komunismu se v hlavním městě konala rozsáhlá vojenská přehlídka k oslavám 90. výročí vzniku Československa. * Defilé armádní techniky se ve zhruba hodinovém průvodu na Dejvické třídě zúčastnilo více než 2 100 osob a 196 kusů techniky. * Do vzduchu dokonce vzlétly bitevníky Gripen, návštěvníci akce je však kvůli zatažené obloze téměř nemohli zahlédnout. Náklady na pořádání oslav tehdy přesáhly 15 milionů korun.
Ke 100. výročí vzniku československých legií chystá ministerstvo obrany velkolepé oslavy
Československé legie vznikly na začátku první světové války. První jednotky se zformovaly na Ukrajině a ve Francii (rota Nazdar). Do zbroje vstupovali především příslušníci české komunity v zahraničí, kteří odmítli splnit příkaz k mobilizaci do rakousko-uherského vojska. Protože ale měli stále rakouskouherské občanství, nemohli nastoupit do jiné armády, přihlásili se proto do cizineckých legií. Během první světové války tak mělo Československo po světě zhruba sto tisíc svých vojáků. Mezi nejznámější akce patří bitva u Zborova, kde pomohli Rusům porazit rakousko-uherskou armádu.
Legionáři se také proslavili na transsibiřské magistrále, kde při ústupu sváděli boje hlavně s bolševickou armádou. Svými vojenskými úspěchy legionáři pomohli ke vzniku samostatného Československa, kde pak posloužili jako základ nové armády. Po nacistické okupaci byli pronásledováni Hitlerem, stejně jako později československým komunistickým režimem. Poslední legionář z první světové války zemřel v roce 2003. Kromě připomínkových oslav, které by měly začít v roce 2014, ministerstvo několik posledních roků obnovuje hroby legionářů v Rusku.
Projekt Legie 100 tvoří:
osvětové akce pro vojáky a žáky škol
péče o válečné hroby 200 milionů Kč
výstavy, pietní akty
výroba železničního legiovlaku (cena zatím neznámá)
natočení filmu, dokumentu či seriálu – zatím v řešení – 250 milionů Kč
