OSTRAVICE V beskydské obci Ostravice vyvolal paniku podnikatel Petr Nevlud z ostravské realitní kanceláře Realis-Invest. Hrozí, že do prázdného a chátrajícího areálu někdejšího ústavu sociální péče, který koupil v dražbě, nastěhuje romské rodiny.
Kvůli obavám vedení radnice svolalo na čtvrteční večer mítink do největšího sálu v obci. Praskal ve švech, čtyři stovky návštěvníků obsadily každé volné místo. Na mítink přišli dokonce i místní Romové, a to ze stejných důvodů jako jejich sousedé. „Žiji tady už dlouho a živím se prací na stavbách. Žádné Romy, kteří by žili jen na sociálních dávkách, tady nechci. Přepadávají, kradou a fetujou. Jsem slušný Cikán a v obci nemám problémy,“ vysvětloval ostravický Rom Ladislav Samko.
Realis-Invest získal areál někdejšího ústavu v dražbě a podle majitelů jej chce přetvořit na rezidenční byty. V tom mu prý ale obec a úřady brání, a proto se areál rozhodli využít jinak. Majitel kanceláře na mítink nepřišel, vystoupil za něj jen správce areálu Vladimír Gloziga. „Už dva roky majitel předkládá různé projekty, a neúspěšně. Nyní jen nabízí objekt k užívání jiným zájemcům,“ vysvětloval.
Vedení obce ale odmítá, že by majiteli kladlo ve stavbě bytů jakékoli překážky. „Majitel areálu bude jistě zdatný obchodník, ale méně zdatný stavař. Když jsme se ptali, jestli mají povolení stavět v oblasti Natura 2000, ptali se, co je to za firmu. Nevěděli, co to je EIA, tedy studie o vlivu na životní prostředí,“ popisuje místostarosta Ostravice Miroslav Mališ.
Jiří Lehký ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy říká, že vyhrožování romským ghettem v Ostravici je zbytečný a neférový nátlak. „Správa nevydala žádné závazné písemné stanovisko, které by zamítlo jakýkoli podnikatelský záměr,“ potvrzuje Lehký, že ani ochranáři se alespoň prozatím nestavějí proti plánu přeměnit zchátralý areál na byty. Požadují však po investorech právě komplexní posouzení vlivu na životní prostředí.
Na rozdíl od úřadů ale obyvatelé Ostravice mají jasno. „Prý sem mají stěhovat Romy rovnou z ostravských Vítkovic,“ prohlásil jeden z přítomných chatařů, který si nepřál uvést jméno. „Bojíme se. Máme tady celoživotní majetky,“ prohlásil další.
„Co chcete udělat proti tomu, aby ti lidé nevykáceli stromy? A aby zvěř, která tudy chodí, neskončila na jejich talíři?“ ptala se emotivně jedna z obyvatelek.
Svoji „pomoc“ přijel nabídnout i muž, který se představil jako Vít Pavlo z Národní gardy, která je součástí krajně pravicové Národní strany. „Případným problémovým lidem bychom opláceli stejně. Budeme na straně občanů,“ sliboval Pavlo s českým lvem na tričku.
Místním vadí, jak realitní kancelář k areálu přišla. Koupila jej totiž v dražbě od Moravskoslezského kraje. Obec totiž chtěla již dříve získat od kraje areál bezúplatně, ale to se jí nepodařilo. Kraj se nakonec rozhodl komplex prodat v dražbě. Mluvčí krajského úřadu Barbara Odstrčilíková říká, že předání areálu obci by bylo právně velmi komplikované. O schválení by musela být požádána Evropská komise jako poskytnutí veřejné podpory. Realis-Invest nabídl loni v lednu za areál šest a tři čtvrtě milionu korun. To je podle Odstrčilíkové mnohem vyšší částka, než byl kdokoli z dřívějších zájemců ochoten zaplatit.
Starosta Ostravice Jaromír Dobrozemský včera konstatoval, že vedení obce se pokusilo získat areál v dražbě ve spolupráci s ostravskou cestovní kanceláří Nikolas Tours. Když se však cena vyšplhala nad pět milionů korun, od úmyslu kupovat odstoupili.
„Mítink nic nevyřešil. Vedení obce se jen chtělo očistit, že za nic nemůže,“ konstatoval po diskusích v přeplněném sále jeden z místních. Místostarosta Miroslav Mališ to však vidí jinak: „Děláme všechno pro to, aby tady ta skupina lidí nebyla.“ Skupinou lidí přitom diplomaticky míní romské rodiny.
Místní se shodli, že vytvoří petici, jejíž obsah má potvrdit, že lidé z Ostravice do areálu bývalého ústavu sociální péče žádné problémové obyvatele nechtějí. Organizátorem petice bude vedení obce. „Dostáváme se do mlátičky. Do tlaků, které jsou jen těžce řešitelné,“ postěžoval si starosta Ostravice Dobrozemský.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
