„Většinou bývá oblačno až zataženo, vane mírný vítr, občas slabě mrholí. Slunce se ukáže v průměru dvakrát do týdne,“ popisuje Kamil Láska z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který v rámci českého projektu zajišťuje provoz meteorologických stanic.
Pracovat se dá 24 hodin denně, protože slunce nezapadá. Výzkumníci se ale snaží dodržovat stanovený režim: budíček je v sedm ráno, přes den se pohybují v terénu a kolem osmé nebo deváté hodiny večer se scházejí v chatě na večeři.
Výzkum v zimě nepřipadá v úvahu. Koncem září tundra zamrzá, od prosince do konce února se noří do tmy. Krajina je v té době pokryta sněhem a teploty klesají k minus 30 stupňům.
Před pobytem na ostrovech musí každý člen expedice projít jednodenním bezpečnostním školením v Univerzitním centru ve správním středisku Longyearbyen. Součástí výcviku je také střelba z kulovnice kvůli ledním medvědům.
Při střetu s těmito zvířaty platí přísná pravidla: nejdřív se musí několikrát vystřelit do vzduchu a pokusit se tak medvěda odehnat. Střelit přímo na něj přichází v úvahu jen v případě bezprostředního ohrožení.
„Když zastřelíte medvěda, následuje vyšetřování, zda to skutečně bylo v sebeobraně a neměli jste jinou možnost. Pak je všechno v pořádku. V opačném případě dostanete vysokou pokutu a můžete skončit ve vězení,“ říká docent Josef Elster z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Botanického ústavu AV ČR v Třeboni.
Pokračování na straně 27
Ostrov s vlahým létem a zvědavými medvědy
Dokončení ze strany 25
Češi zatím měli relativně štěstí. Medvěd navštívil norské turisty, kteří kempovali nedaleko české stanice. Táborníci ho odehnali pomocí dělbuchů. „K nám se asi neodvážil, protože jsme v té době měli puštěnou elektrocentrálu,“ vzpomíná Josef Elster.
Přesto i naší výpravě už medvěd znepříjemnil život. Vloni poničil meteorologickou stanici. „Roztrhal a částečně rozkousal kabely, které vedou od snímačů do záznamové jednotky. Stalo se to 17. prosince, od té doby stanice nefungovala. Přišli jsme tak o důležitá data,“ říká Kamil Láska. Co medvěda přimělo na zařízení zaútočit? „To můžeme jen odhadovat. Nejspíš zvědavost a hlad. Byl to pro něj nezvyklý objekt, mohl z něj cítit neznámé pachy,“ domnívá se Kamil Láska.
Letos Češi stanici opravili a instalovali tři další. Zároveň se je snažili lépe zabezpečit před dalšími útoky zvědavých zvířat. Kabely podle možností uložili do země nebo do plastových trubek, přístroje ukryli do dřevěných skříněk a krytů.
Stanice jsou umístěné v různých částech zkoumané lokality a v rozdílných nadmořských výškách. Pořizují záznamy o teplotě, vlhkosti a tlaku vzduchu, rychlosti a směru větru, měří sluneční záření. Tyto údaje vědci pořizují v rámci mezinárodního projektu a odevzdávají je Norskému polárnímu institutu.
„K tomu jsme přidali své vlastní výzkumy, které souvisejí s podmínkami pro život rostlin. Měříme například vlhkost půdy, povrchovou teplotu vegetace i teploty v různých hloubkách pod povrchem, sledujeme změny permafrostu. Dostali jsme se maximálně do hloubky 75 cm, hlouběji byla už věčně zmrzlá půda,“ dodává Kamil Láska.
