Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Osud Akademie závisí na volbách

Česko

Ona srší nápady na změny ve prospěch české vědy. On zná mechanismy řídicí činnosti v centru. Eva Syková a Jiří Drahoš kandidují na funkci předsedy Akademie věd. Volby budou příští týden. Jaké jsou jejich představy?

* LN Proč kandidujete na nejvyšší post v Akademii věd?

Eva Syková: Vyzvalo mě k tomu několik významných pracovníků akademie. Dalším důvodem je současný protikandidát. Pro určitou změnu, kterou akademie potřebuje, už mohl ve funkci místopředsedy něco udělat. Kdyby kandidoval někdo jiný, kandidaturu bych stáhla. Jiří Drahoš: Impulzem byl určitý nátlak mých kolegů z Akademické rady. Nechci říct, že bych mu podlehl, ale poměrně seriózně jsem svou kandidaturu zvážil.

* LN Winston Churchill shrnul svůj program do tří slov - krev, pot a slzy. Jaká jsou vaše slova?

ES: Větší flexibilita akademie. Lepší komunikace s politickou sférou i s vědeckými institucemi. Získání více peněz zavedením nových výzkumných směrů a aplikací vědeckých výsledků v praxi. JD: Kvalita výzkumu. Strategická spolupráce s vysokými školami při prosazování cílů českého výzkumu a vývoje. Podpora mladých vědců.

* LN Jak chcete získat více peněz v době finanční krize, která Česko pravděpodobně zasáhne?

ES: Současné vedení akademie nemá žádnou představu, jak rozpočet navýšit. Podle mě by ústavy v oborech, které to dovolují, měly několik procent své kapacity věnovat translačnímu nebo i aplikovanému výzkumu. Dnes přibývají vědecké výsledky jiným tempem než dříve, proto je nutné rychleji prosadit jejich využití, ať už v technických oborech, v medicíně či jinde. Zároveň mladé vědce velmi motivuje, když vědí, že jejich práce v laboratoři přinese lidem jednou užitek. JD: Už dnes víme, že v roce 2010 až 2011 nastane v rozpočtu na vědu a výzkum stagnace. Pro ústavy to znamená šetřit a připravit se na horší časy. Ale daleko podstatnější je snažit se sehnat peníze jinde. Máme rezervy jak v čerpání z evropských grantových agentur, tak při získávání financí z podnikové sféry. Ty jsou u nás obecně daleko nižší, než je evropský průměr.

* LN Jak by měla při získávání peněz z fondů EU pomoci akademie?

ES V ústavu máme agenturu pro vyřizování grantů. Její provize závisí na úspěšnosti podané žádosti. Vědci jen dodají odborné podklady a agentura napíše žádost, pohlídá správnost formulací... Podobná agentura by měla existovat na celoakademické úrovni pro všechny ústavy. JD: Mám představu, že v krátké době dobudujeme odbor schopný ústavům poradit. Ale nikdo jim nebrání oslovit zahraniční firmu, která umí psát projekty. Nutná je ale opatrnost, aby se ústavy nestaly obětí podvodníků. Už jsme o tom jednali na úrovni Střediska společných činností, které dokáže doporučit seriózní firmy. S projekty souvisí spousta administrativních záležitostí, audity... je třeba, aby se na tom podílel i právní odbor akademie, který se nám podařilo vybudovat na velmi dobré úrovni. A pokud si někdo stěžuje, že pomoc akademie není dostatečná, měl by využívat už stávajících struktur. Podle mého průzkumu se například velmi málo lidí obrací na kancelář CZELO, která v Bruselu zastupuje Českou republiku v oblasti vědy.

* LN Jakým způsobem chcete zvýšit úroveň naší vědy?

JD: Důležité je vytvořit novou metodiku pro hodnocení výzkumu. Ta dosavadní vznikla podle mého názoru rychle a byla vymyšlena skupinou lidí, jejíž složení nepovažuji za ideální. Pracoval jsem v první expertní skupině, v další už jsem se neocitl a vím, jakým způsobem bylo přiřazováno bodové hodnocení k jednotlivým výsledkům. Vždy jsem kritizoval, aby se za patenty dávalo velké množství bodů, protože napsat přihlášku českého patentu a prosadit ji na patentovém úřadu není pro rutinního chemika nebo inženýra žádný velký problém. Takže zatímco pro publikace v impaktovaném časopisu je bodování velmi sofistikovaně promyšleno, u technologií a patentů jsou bodové hodnoty nastřeleny poměrně přibližně. Systém hodnocení je nevhodně nastaven. Možná kvůli tomu budou vědci psát více patentů, ale to není jejich hlavní poslání. Pokud budu zvolen předsedou, rád bych co nejdříve inicioval ustavení skupiny expertů z akademie a vysokých škol, kteří by navrhli přece jen reprezentativnější metodu převodu výsledků na body. ES: Chci dostat českou vědu na evropskou úroveň. Za jednu z cest považuji podporu mladých vědců, aby se naučili samostatně vést tým, měli možnost dostávat centrální granty a nebyli zcela vázáni na svého školitele. Dalším nástrojem k pozvednutí úrovně je rozsáhlejší komunikace s řediteli ústavů. Nejen je informovat o rozhodnutích Akademické rady, ale zabývat se jejich názory. Místopředsedové by systematicky zpracovávali podněty ředitelů ve prospěch akademie a problémy by se řešily centrálně. Pokud jde o hodnocení, je těžké hodnotit ústav jako celek. Posoudí se horší i lepší skupiny dohromady a vznikne nemastné neslané hodnocení. Spíše je nutné říct, tento tým by tu být neměl, tomuto dáme čas na zlepšení, jinak klesne do nižší kategorie. Rozhodně bych žádné ústavy nerušila, ale naopak bych vytvořila nové pro obory, které to nezbytně potřebují. Vědce bych hodnotila podle toho, zda je zván na konference jako autor nových myšlenek a teorií a je-li členem edičních rad odborných časopisů. Citace v prestižních časopisech jsou taky důležité, ale mnohdy jsou naši vědci uváděni jen proto, že poskytli pro publikovanou studii nějaký dílčí podklad nebo analýzu.

* LN Jak chcete dosáhnout toho, aby v Česku působili špičkoví zahraniční vědci?

ES: Hlavní překážkou jsou peníze, ale ústav jim ze svého rozpočtu nemůže dát stotisícový plat, takovou možnost má vedení akademie. Ovšem ústav si musí vybrat odborníka, který výzkum pozvedne, a nepřijímat někoho jen proto, že se chce podívat do Prahy. JD: Podmínky pro vědecké kapacity musí primárně vytvářet ústavy, nikoliv Akademická rada. Žádný ředitel ústavu dnes nemůže říkat, že nemá peníze na zaplacení vědecké kapacity, protože skoro všude jsou personální rezervy. Chápu, je to nepříjemné ukončit někomu pracovní smlouvu, ale řada lidí má věkový zenit za sebou a někdy se jim dává jen částečný úvazek, ale tři čtyři takové úvazky dají dohromady jeden celý. Peníze lze získat taky od špičkových nadnárodních firem. Dovedu si představit, že by třeba energetická společnost mohla mít zájem na výzkumu v oblasti životního prostředí a poskytne peníze na zahraniční experty.

* LNV programu profesorky Sykové mě zaujalo, že akademie by měla pro své pracovníky zajistit možnost pořídit si na hypotéku byt. Jak by to vypadalo v praxi?

ES: Vědci jsou velice spolehlivá skupina lidí, jistě by jim banka s dlouhodobými půjčkami vyšla vstříc. Věřím, že bych to dokázala domluvit. A stavební firmy by na velkou zakázku určitě nabídly slevu. A kdyby chtěl obyvatel bytu z akademie odejít? Nebude nijak vázán, to není startovací byt, bude ho dál splácet a může ho i prodat. JD: Nemám slov k jejímu záměru postavit byty a sehnat výhodné půjčky pro vědce. Akademie může půjčky těžko garantovat. Sliby paní profesorky nestojí za komentář.

* LN Měla by mít „hlava“ Akademie věd větší pravomoci?

ES: Má dostatečnou pravomoc, ale důležité bude, jak kvalitní, obětavé a pracovité lidi bude mít v Akademické radě. Tentokrát si poprvé nový předseda bude moci vybrat vlastní místopředsedy, což jsou velice důležité osoby. Když s nimi bude v souladu, tak získají velice silný mandát. Rovněž by mělo vzniknout grémium, které by dokázalo akademii společně s předsedou a místopředsedy zviditelnit. Například aby byla více žádána o expertizy ke společenským událostem. Osobně bych se zabývala především spoluprací s politiky a se zahraničím. JD: Ze zkušenosti v Akademické radě nemám pocit, že by se pozice předsedy měla posilovat. Měl by být respektován z titulu své osobnosti. Předseda má právo rozhodujícího hlasu, když je hlasování o nějaké záležitosti nerozhodné. V radě se ale v drtivé většině rozhoduje konsenzuálně, nepamatuji si, že by předseda tohoto pravidla využil.

* LN Považujete před volbou nového předsedy za výhodu, že (ne)sedíte přímo v budově akademie na Národní třídě?

ES: Vidím to jako svoji obrovskou výhodu, protože když člověk léta pracuje v centru akademie, nelze čekat, že bude dělat něco jinak než doposud. JD: Podle mě je to určitě výhoda. Dosavadní tříapůlletá práce v Akademické radě mi dala mnoho. Když jsem do ní nastupoval, tak jsem skutečně neměl příliš ponětí, co mě čeká. Měl jsem představu, že rada rozděluje peníze a stará se o globální věci vzhledem k ústavům. Ale my tady trávíme spoustu času připomínkováním legislativních záležitostí kolem vědy, výzkumu a reformy. Je to trochu jiná činnost než práce ředitele ústavu. Ten řídí relativně homogenní strukturu a nemusí se starat o globální záležitosti. Svoji zkušenost s prací v Akademické radě považuji za jednoznačnou přednost.

* LN Jak hodnotíte program protikandidáta(ky)?

ES: Pokud se můj protikandidát stane předsedou, tak se nic nezmění. Jeho programové prohlášení nepřináší nic překvapivě nového. JD: Profesorka Syková je z hlediska vědeckého výkonu nesporně renomovaná vědkyně. Musím říct klobouk dolů. Ale k jejímu programu mám řadu kritických výhrad, v tom smyslu, že nekorektně a z neznalosti věci kritizuje vedení Akademie věd. Z mého pohledu nehledá kritická místa příliš férově. Není například vůbec pravda, že vedení akademie prosazuje pouze základní výzkum.

Chceme podporovat mladé vědce a přilákat špičkové zahraniční experty, shodují se oba kandidáti

Kandidáti na nejvyšší funkci v Akademii věd

Profesor Ing. Jiří Drahoš, DrSc. * 1949, Český Těšín Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Od roku 1973 pracuje v Ústavu chemických procesů AV ČR, v obdobích 1992 až 1995 a 2004 až 2005 byl zástupcem ředitele, v letech 1996 až 2003 zastával funkci ředitele ústavu. Od roku 2005 je místopředsedou AV ČR. Publikoval 65 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem 10 zahraničních a devíti čs. patentů, přednesl řadu zvaných přednášek na mezinárodních konferencích. Byl opakovaně zvolen do prestižní funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství (2006-2009), působí rovněž jako člen exekutivy World Chemical Engineering Council. Od roku 2002 předsedá pravidelnému Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.

Profesorka MUDr. Eva Syková, DrSc. * 1944, Rožmitál p. Třemšínem Hlavní oblastí jejího výzkumu je neurofyziologie mozku a míchy. V roce 1983 založila Laboratoř neurohumorálních regulací v Ústavu fyziologických regulací ČSAV, od roku 2001 byla třikrát zvolena ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR, tuto funkci zastává dosud. Od roku 2000 vede Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad UK. Publikovala 155 prací v impaktovaných časopisech, 35 kapitol v knihách, je autorkou jedné zahraniční monografie a editorkou čtyř knih. V posledních deseti letech publikovala řadu prací v oblasti kmenových buněk a tkáňových náhrad, které jsou oceňovány pozvanými přednáškami na mezinárodních sympoziích a světových kongresech. Od roku 1976 získala 12 cen, za nejprestižnější považuje zvolení členkou Academia Europaea, která volí do svého středu pouze nejvýznamnější evropské vědce.

Autor: