Fascinuje mne v článku zmíněná zdeúřední buzerace - proč může pan restauratér vyvážet svou paštiku do sousedního kraje, ale přessousedního už ne kvůli jednomu razítku ...

Ale tahle státní buzerace je v tomto státě normální. Jemu nepovolili toto, jinde zase hygiena neuznala něco jiného, sedlákům by povolila prodej ze dvora jen za takových podmínek, jako mají velkoprovozovny. Vietnamské špeluňky je nezajímají.

Synovec u něj byl dvakrát, a pokaždé maximální spokojenost. Jen s místem to bylo trošičku nalevačku - pořád obsazeno.

Pánovi moc fandím! Příklad, že to jde slusne a poctivě!!!

Viděl jsem to "Ano, šéfe" s panem Štěpánem Rudou. Tak poctivého kuchaře a restauratéra jsem v pořadu asi neviděl. Vždyť také, když přijel Zdeněk Polreich na kontrolu po čase, Štěpán se celý třásl jako osika nervozitou. Když ještě na předzahrádce Polreich vykřikl : "Štěpáne, ty vrahu", myslel tím, když mu navíc servíroval žebírka, kterými se chtěl pochlubit, že ho chce zabít množstvím jídla. Snědl totiž celou držťkovou polévku, protože byla tak dobrá, že nemohl přestat jíst. To samé s dalšími porcemi. Také dostal tři hvězdy, které ještě nikdo jiný nedostal.

Škoda, že jsem si nezapamatoval, kde ta jeho restaurace je.

O víkendu jsem byl v lepší restauraci v Szegedu v Maďarsku. Jídlo nebyly žádné velké kulinářské výmysly: bramborová kaše s kachnou, jablky a karamelovou omáčkou, druhým jídlem byla grilovaná zelenina s rýží. K tomu pár piv. Bylo to naprosto výborné, protože bylo vidět, že si s tím někdo dal práci, i když to byla "jenom blbá kaše", tak ji ten kuchař dělal pro hosta. Mělo to jedinou nevýhodu, za tak výbornou večeři pro dva lidi chtěli v přepočtu asi 380 korun! Nechal jsem jim pět set, za což bych v Praze jídlo pro dva v takové kvalitě nesehnal, a jim bylo blbý si ty peníze vzít.

Takže když se dělá jídlo poctivě a s péčí, není rozhodně nevhodné nechat si za to taky zaplatit. Za svoji práci taky dostávám dobře zaplaceno.

Jo nechapu, co s tim varenim porad delaji takovy ciraty. Vzdyt je to jen jidlo, jako treba jablko nebo rohlik.

Nechápete, tak to se smiřte s tím, že jste blbej, Tachovský.

Na hovězí v nejrůznějších úpravách se musí zajet do Vídně! Už ve starém mocnářství se tu a to úředně rozlišovalo 22 ( !) druhů hovězího masa, Tafelspitzem ( oblíbené jídlo starého mocnáře!) počínaje! Dnes má světově proslavená restaurace Plachutta ve Vídni ( ulice Wollzeile) stále ještě 14 druhů hovězího masa na jídelním lístku! A návštěva této restaurace nedaleko náměstí Sv.Štěpána je na programovém pořadu všech světových celebrit při návštěvě Vídně! Příprava masa a jeho servírováni se odehrává přitom podle starého rituálu, na stůl se servíruje příslušný druh hovězího masa se zeleninou a nezbytnou morkovou kostí v měděném kotlíku v horké polévce. Nejdříve se jí polévka z talíře a poté se konzumuje maso s mnoha malými přílohami, špenátem, bramborami a jablečným křenem v malých mističkách počínaje! Opravdový zážitek!