Luboš Mokráš analytik České spořitelny Japonsko je druhým (po Číně) největším držitelem devizových rezerv, takže potřebuje nakupovat velké množství dluhopisů v cizích měnách (hlavně v dolarech a eurech). Nově vydávané dluhopisy, sloužící k financování pomoci Irsku, se k uložení devizových rezerv hodí velmi dobře: mají velmi vysoké hodnocení úvěrové spolehlivosti (rating AAA), navíc Japoncům umožňují svoje rezervy více diverzifikovat z dolaru do eura. Nákup nových evropských dluhopisů také umožňuje, aby se Japonsko prezentovalo jako pomocník a spojenec Evropy. S tou pomocí to ovšem není až tak horké: Japonci nakupují dluhopisy za tržních podmínek, spíše než o pomoc tak jde o normální, běžnou transakci.
Josef Novotný analytik Fio banky Nákupy dluhopisů emitovaných záchranným fondem EFSF (mají velmi dobrý rating, tzn. malou rizikovost) ze strany Japonska nejsou tak bezelstnou pomocí eurozóně, jak to na první pohled může vypadat. Motorem japonské ekonomiky je export a posilující jen oproti euru není japonské vládě příliš po chuti. Právě nákupy evropských dluhopisů za cca 1,1 mld. USD by mohly vést ke slabší japonské měně a pomoci japonské ekonomice. Mimo jiné eurozóna je společně s USA nejvýznamnějším odbytištěm japonských společností.
Marek Hatlapatka analytik Cyrrus Oficiálně Japonsko hovoří o solidaritě a snaze pomoci odvrátit nepříznivý vývoj v Evropě. Pochopitelně za tím stojí především ekonomické důvody. Evropa sice není největším obchodním partnerem Japonska, nicméně hospodářské problémy starého kontinentu by se negativně dotkly globální ekonomiky, a tedy i Japonska. Především ale mohou být dluhopisy vydávané evropskými státy k financování pomoci Irsku poměrně zajímavou investicí, zvláště pro země, které mají značný přebytek devizových rezerv, a takovou zemí Japonsko bezesporu je.
