Dan Šťastný proděkan pro studium NF VŠE
Pohlížíme-li na vysoké školství jako systém, kterým je populace pouze filtrována na více a méně schopnou (diplom je pro zaměstnavatele signálem, že daný člověk pravděpodobně patří do skupiny těch schopnějších), potom je dopad rozšiřování negativní. Pohlížíme-li na vysoké školy jako na instituce, kde se člověk opravdu naučí schopnostem pro výkon povolání, potom bude rozšiřování pozitivní. První zmíněné v průměru dominuje. Je však třeba připomenout, že signalizační funkce může být relativně lehce zachována ve chvíli, kdy se začne mezi vysokými školami více rozlišovat.
Ondřej Moravanský analytik CYRRUS
S růstem poměru vysokoškoláků se „statek“ vysokoškolského vzdělání stává méně vzácným a jeho cena na trhu práce postupně klesá, i když stále zůstává vyšší než u méně vzdělaných lidí. Situace je samozřejmě různá v různých oborech. Při růstu počtu vysokých škol je nutné rozlišovat úroveň vzdělání absolventů, a ne jen to, zda člověk titul má, nebo nemá. Vysokoškolské vzdělání nemusí vždy zaručovat až tak zvýšené šance na uplatnění na trhu práce.
Josef Šíma rektor CEVRO institut
Je skutečností, že čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím méně je ohrožen nezaměstnaností,získává flexibilitu, umí se přizpůsobit a najít v životě uplatnění. Vyšší počet vysokoškoláků umožňuje též větší profilaci škol. Je malým zázrakem, že v tak pokřiveném rámci, kdy na jedné straně existují dotované vzdělávací instituce poskytující vzdělání „zdarma“, jimž musí konkurovat placené školy soukromé, vůbec něco jako vzdělávací trh existuje.
