1. Jak je volen prezident ČR?
Již podruhé bude český prezident volen přímo volbou, a to dvoukolovým většinovým systémem. Do roku 2013 ho volili poslanci a senátoři na společné schůzi.
2. Kdy volby proběhnou?
Profily kandidátů ZDE |
První kolo volby vyhlásil předseda Senátu Milan Štěch na 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo volby by proběhlo o dva týdny později, tedy 26. a 27. ledna 2018. První den volby začíná hlasování ve 14:00 a končí ve 22:00. Druhý den začíná hlasování v 8:00 hodin a končí ve 14:00.
3. Musí proběhnout dvě kola?
Druhé kolo je pouze případné. Konat se bude tehdy, pokud ani jeden z devíti uchazečů o Hrad nezíská přes 50 % hlasů. Tehdy by do druhého kola postoupili dva kandidáti s nejvyšším procentem hlasů. Prezidentem je v druhém kole zvolen kandidát, který obdržel vyšší počet platných hlasů. V případě shodného počtu hlasů musí být vyhlášena nová volba, a to do deseti dnů.
4. Lze volit mimo trvalé bydliště?
Mimo trvalé bydliště – a to i v zahraničí – lze volit pouze s voličským průkazem. O ten lze žádat buď osobně, dopisem nebo elektronicky. Osobně na obecním úřadě v místě trvalého bydliště ho lze vyzvednout (s občanským průkazem) od 28. prosince do 10. ledna v 16:00. Při žádosti poštou musí obálka na úřad doputovat do 5. ledna, a to s úředně ověřeným podpisem.
Obdobně lze žádost vložit i elektronicky do datové schránky, ale opět s ověřeným elektronickým podpisem. Průkaz následně může na úřadu vyzvednout pověřená osoba s plnou mocí (s ověřeným podpisem) či si ho žadatel může nechat zdarma zaslat poštou, a to doporučeně přímo do rukou adresáta.
V zahraničí lze opět volit s voličským průkazem, ovšem pouze na velvyslanectvích a generálních konzulátech. Složitější to mají čeští občané s trvalým pobytem mimo ČR, ti se musí v zahraničí nechat zapsat do speciálního seznamu voličů. Na žádosti lze zaškrtnout, zda volič chce průkaz jen na první či druhé kolo, případně si ho může nechat vystavit i rovnou na obě.
5. Jakým způsobem probíhá volba?
Přímá volba prezidenta probíhá obdobně jako volby parlamentní či senátní. Každý kandidát je standardně uveden na samostatném hlasovacím lístku. Jejich čísla byla vylosována státní volební komisí. Volič vloží do úřední obálky jeden hlasovací lístek, který se nijak neupravuje. Obálku vhodí před volební komisí do volební schránky.
6. Kdo v prezidentských volbách 2018 kandiduje?
Seznam uchazečů v pořadí vylosovaném státní volební komisí: Mirek Topolánek, Michal, Miloš Zeman, Marek Hilšer, Jiří Drahoš. Dalších 11 zájemců o Hrad podle vnitra nesplnilo podmínky pro kandidaturu.
7. Kdy se nový prezident ujme funkce?
Datem inaugurace zvoleného prezidenta je pak 8. březen 2018. Tehdy nový prezident složí volební slib, což odstartuje jeho pětiletý úřad. Miloš Zeman se úřadu ujal 8. března 2013.
8. Jaké pravomoci má český prezident?
Roli českého prezidenta upravuje třetí hlava Ústavy, konkrétně články 54 až 66. Mezi hlavní prezidentské pravomoci patří jmenování a odvolávání předsedy a dalších členy vlády, což je velkým tématem zejména v nastávajících volbách, jelikož se kandidáti různí v názorech na to, zda si Andrej Babiš zaslouží druhou šanci sestavit vládu, pokud napoprvé nezíská důvěru.
Český prezident dále svolává zasedání Poslanecké sněmovny a Sněmovnu rozpouští, pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, má právo udělit milost (odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení, má právo veta na všechny zákony vyjma ústavního) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
K tomu má za úkol zemi reprezentovat navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí a pověřuje a odvolává jejich vedoucí, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje a povyšuje generály, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán či jmenuje soudce.
