Muži budou moci podle novely, kterou teď dostane k podpisu prezident, nastoupit na týdenní volno do šesti týdnů po narození potomka. Volno by měli dostat i tehdy, pokud je žena s potomkem v nemocnici. Pokud odváděli nemocenské pojištění, budou z něj dostávat 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Otcovská by měla podle vlády posílit vztah mezi rodiči a potomkem a motivovat muže, aby se do péče víc zapojili.
Týdenní otcovská dovolená je dobrá zpráva pro všechny novopečené tatínky. Jsem rád, že senátoři náš návrh podpořili.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 19. dubna 2017
Nárok na otcovskou budou mít podle předlohy muži, kteří jsou v matrice uvedeni jako otcové nebo které jako náhradní rodiče určil soud. V takovém případě by mohli na tuto dovolenou nastoupit do sedmi let věku dítěte.
Otcovská dovolená ve světě- Otcovská dovolená je uzákoněna podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí ve 23 z 28 zemí Evropské unie. V celém světě je to kolem 80 zemí. V EU nemají otcovskou dovolenou na Kypru, Maltě, v Irsku a na Slovensku. Nemá ji ani Švýcarsko. - Délka otcovské dovolené se v EU pohybuje od jednoho dne v Itálii do 28 týdnů ve Francii. Po Francii mají otcové nejdelší otcovskou dovolenou v EU v Lucembursku (26 týdnů) a Portugalsku (21 týdnů). Vedle Itálie mají nejkratší dovolenou po narození dítěte otcové v Nizozemsku a Řecku (dva dny). Nejčastější délkou jsou dva týdny, v ČR to bude týden. - Nejdelší otcovskou dovolenou na světě si mohou vzít otcové v Jižní Koreji a Japonsku (53 týdnů). - V asi polovině zemí EU, kde je poskytována otcovská dovolená, je proplácena v plné výši. - První zemí, která zavedla otcovskou dovolenou, se stalo v roce 1974 Švédsko. |
Někteří senátoři, mimo jiné Jan Horník (STAN) a Zuzana Baudyšová (za ANO), zapochybovali o tom, zda bude Česko na tuto sociální výhodu v budoucnu mít peníze. Nejsilnější kritika ale přišla od senátorů ODS. Místopředseda Senátu za ODS Jaroslav Kubera označil otcovskou za populistický tah. Zazněly i názory, že otcové si mohou vzít obvyklou dovolenou.
„Každým takovým krokem dáváme impuls společnosti, jakých hodnot si vážíme,“ podpořil otcovskou předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Rovněž Peter Koliba (za ANO) pokládá tuto dávku za rozumnou. „Krok, který dává rodinu dohromady, je krok velmi nutný,“ řekla místopředsedkyně horní komory Miluše Horská (za KDU-ČSL).
Pro předlohu hlasovalo 58 senátorů ze 77 přítomných, proti byl jeden. Ostatních 18 se hlasování zdrželo.
V Česku se ročně rodí kolem 100.000 dětí. Otcovská by ročně vyšla na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních.
Novela předpokládá i výplatu stoprocentní nemocenské pro dobrovolné hasiče a další dobrovolné záchranáře, pokud onemocní kvůli nasazení. Dostávali by tak při nemoci nebo úrazu při zásahu a také v karanténě z nemocenské celý svůj vyměřovací základ, tedy jako profesionální hasiči.
Na sirotčí důchod dosáhne podle předlohy víc dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že se tak „zmírní tlak“ na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody, či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně.
Předloha, pokud ji podepíše prezident, bude účinná od devátého měsíce poté, co vyjde ve sbírce. Účinnosti tak nabude v některém z prvních měsíců příštího roku.
